tag:blogger.com,1999:blog-50469662627167463372024-02-19T11:27:29.714+01:00CesťáciPája a Jíťahttp://www.blogger.com/profile/01446159949088838680noreply@blogger.comBlogger98125tag:blogger.com,1999:blog-5046966262716746337.post-22107340972028125342012-07-08T04:51:00.001+02:002012-07-08T07:11:13.188+02:00Mount Rundle 2949 m<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-xrFnb8gAtpw/T_fH_F9MfHI/AAAAAAAALMo/RmTZ3dr0u68/s1600/R1.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="262" src="http://2.bp.blogspot.com/-xrFnb8gAtpw/T_fH_F9MfHI/AAAAAAAALMo/RmTZ3dr0u68/s400/R1.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<h2 style="color: red; font-weight: normal; text-align: center;">
<span style="font-size: large;"><a href="https://picasaweb.google.com/118128739505016855659/MountRundle2949M#slideshow/5762619008637043810" target="_blank"><span style="color: red;"><u><b>Fotogalerie ZDE</b></u></span></a></span></h2>
<b>Kdo si počká, ten se dočká. Toto pořekadlo platí i v našem případě. Po rekordní sněhové nadílce jsme se nemohli dočkat jara a výletů na okolní vrcholy. V celém národním parku Banff pomalu ale jistě mizí sníh (za zimu ho tu spadlo více jak 10 metrů) a s tím se i blíží poměrně krátká sezóna vysokohorské turistiky. Většina hor je i teď zasněžená, některé ani přes léto neroztajou, ale na některých se částečná sněhová pokrývka dostala na rozumnou hranici. Každým dnem se tak otevírají nové možnosti k výletům a bohatá nabídka treků všech náročností.</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Mount Rundle s nadmořskou výškou 2949 metrů je pravděpodobně nejpopulárnější výšlap u Banffu a možná i v celém národním parku.</div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh9GiWkI4QW5etO_BWZ8X4dsdK9wHbsxkSPbGXdAL5WNhEL02yHOadhlTDpXH0qLEcv9aw3_p9N4o-cBf0MeY_8ylhhTCO8NeoYo7BnRtJhvtdyWD5zznXOy7Ory9exQ21PwHMg57lwMk16/s1600/DSC_0423.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="131" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh9GiWkI4QW5etO_BWZ8X4dsdK9wHbsxkSPbGXdAL5WNhEL02yHOadhlTDpXH0qLEcv9aw3_p9N4o-cBf0MeY_8ylhhTCO8NeoYo7BnRtJhvtdyWD5zznXOy7Ory9exQ21PwHMg57lwMk16/s200/DSC_0423.JPG" width="200" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">V pozadí hora Cascade </td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
Spolu s horou Cascade na druhé straně Banffu 2998 m.n.m tvoří klasickou dvojici populárních treků. Na Cascade si ještě budeme muset trochu počkat. Pořád je tam hromada sněhu a laviny.</div>
<div style="text-align: justify;">
Rundle má tu výhodu, že se do západního svahu opírá sluníčko a sníh tu taje rychleji. Celou zimu jsem se těšil na tenhle kopec a teď je to tady. Celodenní výlet s převýšením více jak 1570m je nám výzvou!</div>
<div style="text-align: justify;">
Vybavení máme kompletní. Stačí vybrat den volna kdy nebude pršet, foukat vítr a jde se. Trek začíná v údolí řeky Bow na golfovém hřišti pod hotelem Fairmont v Banffu. Několik prvních kilometrů je takové zahřívací kolo. Neustálý stoupák vede po pěkné cestě smrkovým lesem přes pár kamenných polí (zbytcích lavin), které lehce přejdeme stejně jako vymletá údolí, kterými ještě nedávno odlékala voda z rozmrzlého sněhu. Následuje ostřejší stoupák po zig-zag cestě. Ta se klikatí opakovaně z prava do leva a vynese nás o poznání výš. Tady se otevírají výhledy na Banff a horu Sulphur. Pokračujeme lesem. Oči máme otevřené dokořán, protože bychom se na cestě neradi potkali s medvědem. Pro jistotu máme na pásku slzáky na medvědy. Přicházíme k údolí jménem Central Gully. Toto údolí je výrazně větší než ty předešlé. Po bílých kamenech tady pořád odtéká křišťálově čistá voda z tajícího sněhu na vrcholu.</div>
<div style="text-align: justify;">
Central Gully je místo, kde po přelezení koryta končí hike (turistická chůze) a začíná scrambling (škrábání se nahoru). Teď konečně víme jaký je mezi těmito pojmy rozdíl. Na hike vám budou stačit nohy zatímco na scrambling se bez pomoci rukou neobejdete.</div>
<div style="text-align: justify;">
Vylézáme do prudkého kopce. Škrábeme se po vysokých obnažených schodech ze smrkových kořenů. Porost se postupně zmenšuje a čím výš se dostáváme i řídne. Spocení jsme jak koně, popadáme dech co se dá a rozjetej tep se nedá nijak zpomalit. Dokonce i když zastavujeme na přestávku na pití a na fotku, srdce bije jako o závod. Jediný rozdíl je, že se ještě víc potíme.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-40Hh9NFMIG4/T_fNR540KEI/AAAAAAAALM8/nOaZZCwuSHI/s1600/DSC_0378.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="131" src="http://1.bp.blogspot.com/-40Hh9NFMIG4/T_fNR540KEI/AAAAAAAALM8/nOaZZCwuSHI/s200/DSC_0378.JPG" width="200" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Výhled který se za námi otevřel za to však určitě stojí. Hora Sulphur je pod námi a okolo je moře zasněžených vrcholů hor Rockies. Pokračujeme dál. Začíná kamenitý výšlap po hřebenu jménem The Dragon's Back (Drakův hřbet) mezi dvěma 100 merů hlubokými údolími. Slunce pálí a my se před cestou nenamazali. Chyba! Ruce budou opálené přesně podle rukávu a hlava podle kšiltovky a slunečních brýlí... O uších a krku ani nemluvě.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh-n0uDVoqGvLiAUT36ToCjluvCRDUJogBodqnPEXLGrvEOoNR5ieJwhOlIzHoT1MOjomNbbPj4qvFzqRzaIaa0p8gE1mnkhoNiRaMM8M1EAY6UFx6NECnD8OEwySwb8POV_D6chOHFR9ux/s1600/DSC_0388.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh-n0uDVoqGvLiAUT36ToCjluvCRDUJogBodqnPEXLGrvEOoNR5ieJwhOlIzHoT1MOjomNbbPj4qvFzqRzaIaa0p8gE1mnkhoNiRaMM8M1EAY6UFx6NECnD8OEwySwb8POV_D6chOHFR9ux/s200/DSC_0388.JPG" width="131" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
S každým krokem k vrcholu se cesta zužuje a zdá se být prudší a prudší. Místy je okolo 2-3metrů široká, což je na Jíťu silný kafe. Nemá ráda výšky a rozhodla se na mě tady počkat. I tak se dostala do skvělých 2600 m.n.m. Nechávám si tu pár věcí a pokračuji směrem k vrcholu sám. Velké kameny, které mi sloužily jako schody blíž k vrcholu mizí a začíná štěrk se sněhem. Posledních 100 metrů převýšení se hrabu jenom v jemném štěrku. Tahle část je nejtěžší. Ze tří kroků na horu dva sjíždím dolů... Poslední kopec se tak asi ztrojnásobil a já výšlap asi třikrát vzdal a několikrát se donutil pokračovat. Teď to přece nevzdám!</div>
<div style="text-align: justify;">
Nakonec jsem se nahoru vyškrábal a po římse Rundlu se v hlubokém sněhu dostal k jeho vrcholu. Parádní výhled na zasněžené vrcholy ze všech světových stran, údolí řeky Bow, miniaturní jezero Minnewanka, město Banff. To je jen část toho co vidím.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYa-UyTh4laff4shMc63wWjkHZponM42zDEcrRtOZaxMnOMrmeGz4sKqpDxGENm_k6lT9YFdHmxuhwOeqkdU3EzSq6a1WFqTjwtGyMtI-Ir24MGEc0x1dIxlT8-0xULSPc8BVB6S8U0uco/s1600/DSC_0440.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="131" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYa-UyTh4laff4shMc63wWjkHZponM42zDEcrRtOZaxMnOMrmeGz4sKqpDxGENm_k6lT9YFdHmxuhwOeqkdU3EzSq6a1WFqTjwtGyMtI-Ir24MGEc0x1dIxlT8-0xULSPc8BVB6S8U0uco/s200/DSC_0440.JPG" width="200" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Přímo z vrcholu Rundlu padá kolmá stěna přes 1,5km hluboko do údolí. Neopovažuji se fotit ve stoje. Radši sedím na zadku a říkám si. Jen ať se to tu se mnou neutrhne...:-) Zpět byla cesta o hodně jednodušší. Co jeden krok dolů, to se další dva kroky svezly ve štěrku. Nahoru jsem dřel jako mezek a dolů letěl jako o závod :-))</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Celý výlet zabral 9,5 hodiny (od hotelu Fairmont-Rundle-Fairmont)</div>
<div style="text-align: justify;">
Převýšení bylo 1570metrů</div>
<div style="text-align: justify;">
Vypili jsme každý okolo 3litrů tekutin</div>
<div style="text-align: justify;">
Spálili se jak poprvé u moře...</div>
<div style="text-align: justify;">
....ale stálo to za to!!! </div>
<br />Pája a Jíťahttp://www.blogger.com/profile/01446159949088838680noreply@blogger.com0Unnamed Rd, Banff, Improvement District No. 9, Alberta T0L, Kanada51.1241666 -115.470277751.0843056 -115.5492417 51.164027600000004 -115.3913137tag:blogger.com,1999:blog-5046966262716746337.post-22543152796684466472012-05-23T05:17:00.000+02:002012-07-08T04:52:10.790+02:00Grassi Lakes, Muleshoe a Ink pots<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgUWwxH3UNVnPFHkfehlek5oICy6mQ9Sq_n7YLOun2QOOwevxWJ0D199tOCiqmppBXkVPXz1HOfaOXWtEtS3uYmvuh7wVwV4xpK7XX0XEd6aeaWSyzj4NqIEAEY6Tj6ZgSPqCWk8VqWtNNo/s1600/DSC_0535.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="212" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgUWwxH3UNVnPFHkfehlek5oICy6mQ9Sq_n7YLOun2QOOwevxWJ0D199tOCiqmppBXkVPXz1HOfaOXWtEtS3uYmvuh7wVwV4xpK7XX0XEd6aeaWSyzj4NqIEAEY6Tj6ZgSPqCWk8VqWtNNo/s320/DSC_0535.JPG" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<u><b><a href="https://picasaweb.google.com/118128739505016855659/GrassiLakesMuleshoeAndInkpots" target="_blank"><span style="color: red; font-size: large;">Fotogalerie ZDE</span></a></b></u></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<b>Jelikož jaro je v Banffu v plném proudu a lyžařská střediska už hlásí konec sezóny, přesedlali jsme z lyží na trekové boty. Ve vysokých polohách je ale stále dost sněhu a riziko lavin, proto začínáme tréningem jednodušších a níže položených treků. </b></div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgwaI5JCr1Yxa9deLbMuaXFRN1ME_81bf46eODRoNRew0ObIbHDoIcC5UJZ366sOro-md_Zcvore9ma7jktKkPjrLOTpJm2BffCBT7goCwod-L5PO05T1vipEdgIDLA_1pZvSFhMwBl3CXj/s1600/DSC_0508.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="132" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgwaI5JCr1Yxa9deLbMuaXFRN1ME_81bf46eODRoNRew0ObIbHDoIcC5UJZ366sOro-md_Zcvore9ma7jktKkPjrLOTpJm2BffCBT7goCwod-L5PO05T1vipEdgIDLA_1pZvSFhMwBl3CXj/s200/DSC_0508.JPG" width="200" /></a></div>
Naší první vycházkou jsou smaragdově zelená <b>Grassi jezera</b>, která jsou vzdálena necelých 5 minut jízdy od města Canmore. Cesta na jezera je jednoduchá, 3,8 km dlouhá s převýšením 244 metrů. Jezera dostala název podle italského horníka Lawrence Grassi (1890 - 1980), který emigroval do Kanady v roce 1912. Grassi se stal velmi uznávaným horským vůdcem a vybudoval v okolí Canmore mnoho turistických tras. Skála obklopující horní jezero je vyhledávaným místem horolezců a ukrývá nástěnné malby starší než 1000 let. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjE-LjTbOmFTi3eAvj6gdjha8XPPHdnkwWyNNLLBjkiCmq0XD5CYgWFA1jySTnpEG_uiUUAO6rYuS4NXNpDJQCBg04Qvj7CNhFWS7RPjLtiUC_9y8Y7n64cRcD4-P-E2eO0bEN9wAW-Ey2u/s1600/DSC_0614.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="132" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjE-LjTbOmFTi3eAvj6gdjha8XPPHdnkwWyNNLLBjkiCmq0XD5CYgWFA1jySTnpEG_uiUUAO6rYuS4NXNpDJQCBg04Qvj7CNhFWS7RPjLtiUC_9y8Y7n64cRcD4-P-E2eO0bEN9wAW-Ey2u/s200/DSC_0614.JPG" width="200" /></a>Druhý den jsme vyrazili na cestu o něco dříve a proto jsme stihli dva výlety na Bow Valley Parkway. Prvním byl <b>Muleshoe trek</b>, což v překladu znamená podkova muly. Název vychází z tvaru řeky Bow, na kterou je z konce treku krásný výhled. Než se dostanete na vrchol musíte projít nejprve skrz osikový les, který je typický pro horské první pásmo, a poté starým jedlovým lesem, který byl úmyslně vypálen v květnu roku 1993. Les byl vypálen z důvodu omlazení a oživení. Šišky totiž potřebují k otevření a trousení semínek určitou teplotu. Asi po15 minutách chůze lidmi upravovaná lehká cesta končí a navazuje na ni cesta zvířecí, která je o poznání namáhavější a strmější. Jen tak pro zajímavost od parkoviště až na výhled jsme zdolali během půl hodiny převýšení 330 metrů. V létě zde můžete obdivovat několik druhů horských kytiček a celoročně si vychutnat výhled na Kanadské Rockies.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEihxQhG8L-On_kzrou7Zmj67dGNJUYf6DUgd1M1q1NJk7E0pNH4fg1O8B1d18SQlrMG1IGrW0CLm25NJyYf2GZtR05jY22znkjsnL6HckFBrmFf0Cn32xmvphax-se3-nlgfeMnQzbpcVHL/s1600/DSC_0690.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="132" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEihxQhG8L-On_kzrou7Zmj67dGNJUYf6DUgd1M1q1NJk7E0pNH4fg1O8B1d18SQlrMG1IGrW0CLm25NJyYf2GZtR05jY22znkjsnL6HckFBrmFf0Cn32xmvphax-se3-nlgfeMnQzbpcVHL/s200/DSC_0690.JPG" width="200" /></a>Naším druhým cílem byly <b>Inkpots</b>, které jsou vdálené asi 2,6 km za horním vodopádem Johnston Canyonu. Protože Johnson Canyon už naši věrní čtenáři znají, budu se věnovat pouze úseku horní vodopád - Inkpots. První část cesty pomalu ale jistě stoupá až do nadmořské výšky 1760 m.n.m, což je od parkoviště převýšení 445 metrů. Druhá pak jemně klesá až k samotným 5 jezírkům. Voda má celoročně stálou teplotu 4 stupně Celsia a barevné spektrum od modré po zelenou záleží na množství prachovitých ledovcových usazenin. Na dně jezírek jsou dobře viditelné kruhovité útvary od pramenící vody. Abyste si pořádně užili barvy Inkpots doporučujeme vybrat si jarni nebo letní sluneční den. </div>
</div>Pája a Jíťahttp://www.blogger.com/profile/01446159949088838680noreply@blogger.com1Hwy 742, Canmore, Alberta T0L, Kanada51.0729661 -115.40553351.0629901 -115.425274 51.082942100000004 -115.38579200000001tag:blogger.com,1999:blog-5046966262716746337.post-20017300654254864942012-04-25T07:16:00.004+02:002012-07-08T04:52:31.170+02:00Extrémní sluneční aktivita vyvolala na zemi geomagnetickou bouři neboli polární záři.<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJ_NwrW2G9gI7H_F3tNPZj_urlIhNi0cyxekwEfnJ3vFINd8MApf7aaCprLKlxiZAmwWDDf9xJfPTqgJ-0Tu_1KCTAIiQoZkKElthfq95WAwpS3aKhdzIIyLweAjCvu1ImGB_keC6T5PPX/s1600/01.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJ_NwrW2G9gI7H_F3tNPZj_urlIhNi0cyxekwEfnJ3vFINd8MApf7aaCprLKlxiZAmwWDDf9xJfPTqgJ-0Tu_1KCTAIiQoZkKElthfq95WAwpS3aKhdzIIyLweAjCvu1ImGB_keC6T5PPX/s400/01.jpg" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<a href="https://picasaweb.google.com/118128739505016855659/AuroraBorealisLakeMinnewankaCanadaAlberta" target="_blank"><span style="color: red; font-size: large;"><b>Fotogalerie ZDE</b></span></a><br />
<div style="text-align: justify;">
<b>V dávných dobách si Indiáni a Eskymáci severní Ameriky vyprávěli mnoho
různých příběhů o původu polární záře. Tancující a komunikující duchové
zemřelých předků, předzvěst válečného tažení nebo duchové smrti hrající
kopanou s lebkami. Dnes máme logičtější vysvětlení, i když stále všechny
fascinuje.</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>P</b>odle vědců se během příštího roku slunce po 11 letech vrátí ve svém
periodickém cyklu k "aktivnímu maximu". Ve zkratce to znamená, že naše
nejbližší hvězda by měla vyprodukovat nejvíce slunečních skvrn a erupcí
za posledních 11 let.</div>
<div style="text-align: justify;">
<b>C</b>yklus byl poprvé zpozorován roku 1843
německým hvězdářem Heinrichem Schwabem (proto Schwabeův sluneční
cyklus). Ne vždy se však maximální aktivita opakuje v přesných
intervalech. Jsou známy i několikaleté výkyvy.</div>
<div style="text-align: justify;">
<b>L</b>etošní rok
zaznamenal několika násobně vyšší sluneční aktivitu než roky předchozí a
přichystal neopakovatelnou světelnou show pro pozorné lovce přírodních
úkazů na severní i jižní polokouli.</div>
<div style="text-align: justify;">
Polární záře se na severní
polokouli odborně říká aurora borealis a na jižní polokouli aurora
australis. Navzdory tomu, že se aurora dá pozorovat i v létě, nejlepší
podmínky pro sledování jsou březen-duben a září-říjen. Je to proto, že
noci jsou zejména ve vysokých zeměpisných šířkách (kde je aurora častěji
k vidění), nejtmavší.</div>
<div style="text-align: justify;">
<b>D</b>alšími faktory k úspěšnému pozorování je
být dostatečně daleko od měst s pouličním osvětlením, pozorovat oblohu
pokud možno bez úplňku, samozřejmostí je jasná obloha s minimální
oblačností a také nutná dávka štěstí. Pro předpověď výskytu záře i s
mapami doporučuji <a href="http://www.gi.alaska.edu/AuroraForecast" rel="nofollow">Geophysical Institute of Alaska</a> a <a href="http://www.spaceweather.com/" rel="nofollow">Space Weather</a>.</div>
<div style="text-align: justify;">
<b>P</b>o
nedávné výjimečně silné sluneční aktivitě a extrémních erupcích, na
zemi došlo k sérii prudkých geomagnetických bouří, z nichž nejmohutnější
proběhla zemskou atmosférou 23.-24. dubna.</div>
<div style="text-align: justify;">
<b>J</b>edinečné představení
aurory borealis bylo viditelné téměř nad celým územím Kanady, částečně
ve Skandinávii a dokonce i na severu USA v Chicagu, Buffalu, Seattlu,
Bostonu a jiných městech. </div>
<div style="text-align: justify;">
<b>P</b>ředstavení kulminovalo mezi jedenáctou
hodinou v noci a jednou hodinou ranní. Potvrdilo se tak tvrzení, že se
Aurora ve valné většině případů objevuje dvě hodiny před půlnocí a dvě
po půlnoci. Rychle se pohybující proudy světla v jasně zelených a
fialových odstínech svými tvary připomínaly rozmazané mraky zrychlené
jak v grotesce.</div>
<div style="text-align: justify;">
<b>P</b>o zářivém nástupu přišel menší útlum a hned po
něm se z pozadí hor rozsvítily mohutné kužely světel svítících hluboko
do hvězd přímo nad hlavami. V tu dobu byla Aurora všude okolo. Malé
zelené obláčky byly rozesety po celé obloze, a jak sluneční vítr narážel
do zemské atmosféry, rozblikal polární záři od severu k jihu. Jako by
celé nebe ožilo tlukotem srdce.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>Pája a Jíťahttp://www.blogger.com/profile/01446159949088838680noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-5046966262716746337.post-35753365017150019242012-04-02T02:54:00.002+02:002012-04-19T04:18:29.262+02:00Elk neboli WAPITI ve městě<iframe allowfullscreen="" frameborder="0" height="270" src="http://www.youtube.com/embed/794wEIbHlDc?fs=1" width="480"></iframe>Pája a Jíťahttp://www.blogger.com/profile/01446159949088838680noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5046966262716746337.post-28388500872353041532012-03-20T05:38:00.008+01:002012-04-19T04:50:26.578+02:00Kanadský Johnston kaňon je výzva pro turisty, fotografy divočiny i ledolezce po azurových ledopádech<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://picasaweb.google.com/118128739505016855659/JohnstonCanyonAlbertaCanada" target="new" title="Klikni pro otevření galerie"><img border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhOkGhFHtq3AyK_ba-dgtyD1LBEagL_ijUMtJEOu6wQ63ngsWTOH46fCXomqrqO8JBucdgr1h5SFSW5SpLrHpJBVbCocmU5CWOhDD5nWUaMC3MSBnV28KE0nrf2zrincGzGuTfMy6Xfb8x2/s400/MVII0053.JPG" width="400" /></a></div><div style="text-align: justify;"><b>V místě, kde protéká řeka Bow a klikatí se silnice A1 "Bow Valley Parkway" známá mnohými setkáními s kanadskou divokou zvěří, narazíte i na tolik místními oblíbený, v létě vlhký a chladný, v zimě zase zasněžený a kouzelně zamrzlý, po tisíce let formovaný hluboký kaňon Johnston.</b></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-h0uFi9jGO1s/T2f_l20ee4I/AAAAAAAAK60/_Dx1p-SWB4g/s1600/P1460524.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="150" src="http://1.bp.blogspot.com/-h0uFi9jGO1s/T2f_l20ee4I/AAAAAAAAK60/_Dx1p-SWB4g/s200/P1460524.JPG" width="200" /></a></div>Dnes se spolu podíváme do národního parku Banff v kanadských horách Rockies v provincii Alberta. Jen 20km západně od městečka Banff, leží na říčce Johnston malebná soutěska známá jako Johnston kaňon.<br />
Říčka Johnston pramení v nadmořské výšce 2,5km v ledovcovém údolí severně od horského masívu Castle Mountain a je přítokem řeky Bow, která dále protéká údolím Rockies. Její břehy a okolní lesy jsou domovem místní divočiny. Od jara do začátku zimy tady lehce spatříte vlky, medvědy, losy, jeleny, muflony ale i další zvířata.<br />
Oblast Johnston kaňonu je jedním z nejnavštěvovanějších míst Alberty.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_l_RkLXCwo75VQsa0Z-emYv2pKucqCawVs2yF09YDSoqJOencKTDKJKv8WJh3FpsdAkRYP0IYD2RUbjK9MSRLCFFqeSkHteYtiq_8JKwabnX-8Wdv8PPx1HJ5ilXNi9uk38fJ5yC4p_mM/s1600/Bow+Valley+ParkWay.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="150" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_l_RkLXCwo75VQsa0Z-emYv2pKucqCawVs2yF09YDSoqJOencKTDKJKv8WJh3FpsdAkRYP0IYD2RUbjK9MSRLCFFqeSkHteYtiq_8JKwabnX-8Wdv8PPx1HJ5ilXNi9uk38fJ5yC4p_mM/s200/Bow+Valley+ParkWay.jpg" width="200" /></a></div>Dostanete se sem po silnici <a href="http://www.canadianrockies.net/banff/bvp.html">A1 zvané "Bow Valley Parkway"</a> ( vyhlášené pro pozorování divoké zvěře z četných naučných zastávek u ní) z Banffu nebo Lake Louise.<br />
Příjemná procházka vede stinným a hlubokým kaňonem, ve kterém jasně uvidíte jak si příroda za tisíce let pohrála s vápencovým podložím. Voda spolu s erozí si našli cestu skrz pevnou skálu a utvořili v ní nenapodobitelná díla v podobě vodopádů, jeskyní a hlubokých tůních plných temně modré průzračné vody.<br />
Na začátku cesty vás informační tabule seznámí se zajímavostmi kaňonu a také s číhajícími nebezpečími v něm. Varování je věnováno zejména náhodnému setkání s medvědy nebo pumou, doporučení jak tomuto nebezpečnému setkání předejít a pokud k němu dojde, jak se zachovat.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjmqCpJG87cQMQ5CBWlZ4u0lgbrjoS2K9kDgHCYuC9HXbw2SgfO4uXdTzLZ4nB67dh5Tw6DmtaawFV2fVmnoxdGBGlFgYjnPtOt8ay3DPW4oyzDtOYeHelk9t08gb_xb0N67lguAlPzqzwa/s1600/P1460554.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="112" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjmqCpJG87cQMQ5CBWlZ4u0lgbrjoS2K9kDgHCYuC9HXbw2SgfO4uXdTzLZ4nB67dh5Tw6DmtaawFV2fVmnoxdGBGlFgYjnPtOt8ay3DPW4oyzDtOYeHelk9t08gb_xb0N67lguAlPzqzwa/s200/P1460554.JPG" width="200" /></a></div>Cesta vede částečně smrkovým lesem a částečně po vysutých lávkách v zasněženém a zamrzlém kaňonu.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEii69BFaW20CHsgiOHasO9DGUrmjDXA0gJKEbLy2Ti62UMRG_yp08gasW3lKTAGcP7YT8FhnYUsxyjaAqUWxY9cWRFxYWPusItugVr-DctI_WoHtATINgXuL8jMhVMevPms5MDt2c_2M2TR/s1600/P1460548.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="112" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEii69BFaW20CHsgiOHasO9DGUrmjDXA0gJKEbLy2Ti62UMRG_yp08gasW3lKTAGcP7YT8FhnYUsxyjaAqUWxY9cWRFxYWPusItugVr-DctI_WoHtATINgXuL8jMhVMevPms5MDt2c_2M2TR/s200/P1460548.JPG" width="200" /></a></div>Po půl hodině dojdete ke spodnímu vodopádu s jeskyní a po další necelé hodince k velkému zamrzlému vodopádu, který je oblíbeným cílem ledopádových horolezců. Tůra však nebude kompletní pokud nenavštívíte i z parkoviště 6km vzdálená azurová jezírka "Ink Pots".<br />
Před výletem se nezapomeňte dostatečně vybavit (nepromokavá bunda a svačina se mohou hodit). Počasí se v horách mění blesku rychle!<br />
<br />
<div style="text-align: center;"><a href="https://picasaweb.google.com/118128739505016855659/JohnstonCanyonAlbertaCanada"><span style="font-size: large;"><span style="color: red;">FOTO GALERIE ZDE</span></span></a></div><div style="text-align: center;"><span style="font-size: small;"><span style="color: red;">nebo pod hlavním obrázkem </span></span></div>Pája a Jíťahttp://www.blogger.com/profile/01446159949088838680noreply@blogger.com0Improvement District No. 9, Alberta, Kanada51.2458778 -115.840997250.4638118 -116.9150272 52.0279438 -114.76696720000001tag:blogger.com,1999:blog-5046966262716746337.post-73260607740355678552012-03-05T05:41:00.004+01:002012-04-19T04:51:09.760+02:00Za dinosaury do Ottawy<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://picasaweb.google.com/118128739505016855659/Ottawa" target="new" title="Klikni pro otevření galerie"><img border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi6iaTeKl47y1hRQazNZx4wk9ZrGM-TzTAF9f-2qbl_85qm5fLlGoNPM7v1-u1OrU4xgK0NPfMjZUJnsOxTI5okBQSLKxlWfm3gH5fXWYXCYGN0FEMjtcnzcWLmdbJH66kWCjGn-hpDIrdZ/s400/P1030881.JPG" width="400" /></a></div><div style="text-align: justify;"><b>Vydejme se spolu do města kulturního dědictví UNESCO, města kde se tvoří zákony a nejdůležitější politická rozhodnutí Kanady, města které v létě žije festivaly a v zimě hokejovou NHL, města ve kterém se nebudete nudit v letních parnech ani v podzimním dešti, vydejme se do Ottawy za dinosaury!</b></div><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwigh07uKsb2F0MzucKBo4YXJqKkLdsxH6NZpjYdk5HpPeCCvzyTKAx_g3fIYpwLISZZMNfpKoiqnpvp_th_LMbUellbEa26nfxUYqZkFYKIV-Ra2WVYjM27zIvi2WMFU9fmC1ZomkRM97/s1600/P1450770N.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="100" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwigh07uKsb2F0MzucKBo4YXJqKkLdsxH6NZpjYdk5HpPeCCvzyTKAx_g3fIYpwLISZZMNfpKoiqnpvp_th_LMbUellbEa26nfxUYqZkFYKIV-Ra2WVYjM27zIvi2WMFU9fmC1ZomkRM97/s200/P1450770N.jpg" width="200" /></a></div>Ottawa je hlavním městem Kanady. Se svými více jak 880 000 obyvateli je po Torontu, Montrealu a Vancouveru kanadským čtvrtým největším městem.<br />
Nalézá se v jihovýchodní části provincie Ontario na jižním břehu stejnojmenné řeky Ottawa, která je hranicí mezi anglicky mluvícím Ontariem a francouzským Québecem.<br />
Díky své strategické poloze se v minulosti z malé vesnice Bytown stalo město Ottawa a královna Viktorie ho roku 1855 vybrala jako hlavní politické a technologické centrum Kanady.<br />
Samotná Ottawa působí na první pohled klidným až maloměstským dojmem. Nebýt ekonomického centra s vysokou zástavbou prosklených budov, tak by člověk ani neřekl že se právě prochází ulicemi hlavního města Kanady. Výhodou Ottawy je snadná pěší dostupnost většiny zajímavostí. A že je z čeho vybírat!<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-srqpeAOWrtE/T1Qt-rHsZwI/AAAAAAAAKVE/26TkPAql9G0/s1600/P1030188.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="150" src="http://2.bp.blogspot.com/-srqpeAOWrtE/T1Qt-rHsZwI/AAAAAAAAKVE/26TkPAql9G0/s200/P1030188.JPG" width="200" /></a></div>Na komerční část města přímo navazují malebné městské domy lemující celé historické centrum. Dominantou města je parlamentský kopec vystupující vysoko nad řeku. Uprostřed něho stojí budova parlamentu s honosnou 92,2 metrů vysokou věží Míru. A právě parlament je jedním z největších lákadel Ottawy. Po předchozí rezervaci se můžete s průvodcem vydat na jeho prohlídku a dozvědět se vše o historii a funkcích parlamentu. Ti co mají rádi vyhlídky se mohou pokochat pohledem na Ottawu a francouzské město Gatineau z věže Míru z ptačí perspektivy. Vše je zdarma, jen je třeba se zarezervovat s dostatečným předstihem z důvodu velkého zájmu turistů.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-IN1vjolL7o8/T1QufAzLHUI/AAAAAAAAKVM/I3ZnhzS4uaY/s1600/P1030244.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="150" src="http://1.bp.blogspot.com/-IN1vjolL7o8/T1QufAzLHUI/AAAAAAAAKVM/I3ZnhzS4uaY/s200/P1030244.JPG" width="200" /></a></div>Při procházce městem narazíte na druhou menší řeku jménem Rideau vlévající se do Ottawy a Rideau kanál se systémem několika do dnes funkčních zdymadel. Kanál byl vystaven pro případ války s USA v roce 1832 a je dnes zařazen do seznamu památek <a href="http://whc.unesco.org/en/list/1221">UNESCO</a>. V centru vás budou potkávat všude přítomné sochy významných osobností kanadské historie. Jednou z nich je i bronzová socha <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Terry_Fox">Terryho Fox</a>e zachycující jeho životní "běh naděje" při marném, ale statečném boji s rakovinou.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEirXZbgrbEV0DrR2XMQCV6D3HnmsXMowe-NspwJFkfXfMNNO67zG7ZC12OytJ6Njh7NeeJJgTCtmB9wtxC70Wlq1B13GLsSn3UH1cMV3r20UVS2ybaOX5X8QS89RCwYhsiCgFM1AB1Ns6aN/s1600/P1030663.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="112" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEirXZbgrbEV0DrR2XMQCV6D3HnmsXMowe-NspwJFkfXfMNNO67zG7ZC12OytJ6Njh7NeeJJgTCtmB9wtxC70Wlq1B13GLsSn3UH1cMV3r20UVS2ybaOX5X8QS89RCwYhsiCgFM1AB1Ns6aN/s200/P1030663.JPG" width="200" /></a></div>Každý kdo zavítá do Ottawy by určitě neměl vynechat návštěvu některých z muzeí, která se pyšní největšími sbírkami v zemi. Nejpopulárnější je <a href="http://www.civilization.ca/splash">muzeum civilizace</a>. Najdete ho za mostem ve městě Gatineau na severním břehu řeky Ottawy. Nejrozsáhlejší sbírka artefaktů, masek, totemů a podobných předmětů z lidské historie v Kanadě za posledních 20 000 let zaručeně osloví každého návštěvníka.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZiOeaPbUH2X358Y3abbrfyDVAUSwSWxx2Ver53S5cnyKVDyxR17K0ooAHfeHsPjrGzLtn-Z7aQQskJm9rHITxa0C1f9E_7crjuvx-unrITA45uUXgb0Eue25SmVdvx8OuO8oUquQZ7SDV/s1600/P1030863.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="150" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZiOeaPbUH2X358Y3abbrfyDVAUSwSWxx2Ver53S5cnyKVDyxR17K0ooAHfeHsPjrGzLtn-Z7aQQskJm9rHITxa0C1f9E_7crjuvx-unrITA45uUXgb0Eue25SmVdvx8OuO8oUquQZ7SDV/s200/P1030863.JPG" width="200" /></a></div>Nezapomenutelný zážitek vás však čeká přímo v Ottawě v <a href="http://nature.ca/en/home">muzeu přírodní historie</a>. Na tuto třešničku na dortě všem doporučuji celý den. Jinak odejdete zklamáni, že jste neměli víc času. Už samotná budova vzbuzuje svým masivním kamenným vzhledem obdiv. Uvnitř muzea uvidíte vše od nerostů, hmyzu, savců, mořských živočichů až po galerii fosílií. Jen ta by však mohla být kapitolou sama o sobě. Rozsáhlá sbírka zkamenělých ještěrů sem byla dovezena z jednoho z největších nalezišť dinosaurů světa z <a href="http://www.albertaparks.ca/siteinformation.aspx?id=246">Dinosaur Provincial Park</a>u vzdáleného asi 2,5 hodiny jízdy východně od Calgary. Většina koster vyhynulých predátorů jsou originály a tvoří dech beroucí kulisy, jak z filmového Jurského Parku.<br />
<div style="text-align: center;"><a href="https://picasaweb.google.com/118128739505016855659/Ottawa"><span style="color: red; font-size: large;">FOTO GALERIE ZDE</span></a></div><div style="color: red; text-align: center;"><span style="font-size: small;">nebo pod hlavním obrázkem</span></div>Pája a Jíťahttp://www.blogger.com/profile/01446159949088838680noreply@blogger.com0Parliament Hill, 1 Wellington St, Ottawa, Ontario K1A 0A6, Kanada45.424630498667682 -75.69953479119874445.421669998667682 -75.704830791198745 45.427590998667682 -75.694238791198742tag:blogger.com,1999:blog-5046966262716746337.post-69141547547321878242011-12-24T06:11:00.005+01:002012-04-19T04:51:35.808+02:00<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjhe0Llcg0JO6zj8J76ZWenIDRIOT5peGqHrvWOCcO46-AKfnjxlTCHiy09RDfk5VTmmlqt0DF0z-NUJkG5wVxwZUAxYzKLhDcPBhyFSD4E_u4VuseCkpuBAZhzv3b5vcCEX6Xn3NeSD9Ww/s1600/PF-2012.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjhe0Llcg0JO6zj8J76ZWenIDRIOT5peGqHrvWOCcO46-AKfnjxlTCHiy09RDfk5VTmmlqt0DF0z-NUJkG5wVxwZUAxYzKLhDcPBhyFSD4E_u4VuseCkpuBAZhzv3b5vcCEX6Xn3NeSD9Ww/s400/PF-2012.jpg" width="400" /></a></div>Pája a Jíťahttp://www.blogger.com/profile/01446159949088838680noreply@blogger.com0Improvement District No. 9, Alberta, Kanada51.457216036903127 -116.1265186245117350.675150036903126 -117.20054862451173 52.239282036903127 -115.05248862451174tag:blogger.com,1999:blog-5046966262716746337.post-8849293130523624792011-11-29T04:48:00.003+01:002012-04-19T04:51:59.456+02:00První super-G sezóny v kanadském Lake Louise vyhrál norský lyžař Svindal<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://picasaweb.google.com/118128739505016855659/LakeLuiseSvetovyPoharVAlpskemLyzovani20112012" target="new" title="Klikni pro otevření galerie"><img border="0" height="180" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjqfsjseiHegbm_LvToDOAxjR6Zq3M0fMTYBPgK3cszEAf_-42gVlRq3VvmT97huRrwPbJ-1bE4SKg1MQonddwV4yFAkPNEXTZpK4nvlrNnH9UFXUn9FGoUlLLqqi9TP02qgSXI4jWgQBT0/s320/P1070974.JPG" width="320" /></a></div><div style="text-align: justify;">Malé městečko Lake Louise uprostřed kanadských hor Rockies v provincii Alberta se pyšní vydatnými sněhovými srážkami, a proto i letos otevírá novou sezónu Světového poháru v alpském lyžování.</div><div style="text-align: justify;">V premiérovém závodě super-G si pro nejrychlejší čas zajel dvojnásobný vítěz Světového poháru a olympijský vítěz super-G z Vancouveru, Nor Aksel Lund Svindal v čase 1:23.47</div><div style="text-align: justify;">S 23 setinovým odstupem si pro stříbrnou příčku přijel zkušený 37 letý švýcarský závodník, vítěz závodu z předešlého dne, Didier Cuche a se svými 180 body se tak umístil v čele průběžného žebříčku jezdců.</div><div style="text-align: justify;">Na třetím místě se v čase 1:24.11 umístil francouzský rodák Adrien Théaux a po tomto výkonu se se 100 body bude dělit o třetí pozici v žebříčku jezdců s Američanem Ligetym.</div><div style="text-align: justify;">Se čtvrtým nejlepším časem přijel do cíle kanadský reprezentant původem z Čech - Jan Hudec a sklidil tak nejhlasitější ovace od diváků.</div>Pája a Jíťahttp://www.blogger.com/profile/01446159949088838680noreply@blogger.com0Alberta, Kanada53.9332706 -116.576503548.4315731 -121.576837 59.4349681 -111.57617tag:blogger.com,1999:blog-5046966262716746337.post-4075975810947152152011-11-20T18:06:00.003+01:002012-04-19T04:52:18.780+02:00Banff<div style="text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://picasaweb.google.com/118128739505016855659/BanffAlbertaCanada" target="new" title="Klikni pro otevření galerie"><img border="0" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgwwT_r8LinUSvPbkKpYatBK9IlUyDFVkvw_p5vACPyn5pC2FGF5-nd5fS0kXoLDz_tIxKoaRKC8H3FkVX_e8VGiYXYlyViEFfUHeQhTexnVl6_LBWC-9WbEmiNaK9i45hKcQ_ltEbCLyr7/s400/P1070674.JPG" width="400" /></a></div>Zima pomalu klepe na vrata a nám začíná nová etapa pobytu v Kanadě v horském městečku Banff, které se nachází v národním parku Banff.<br />
Park má rozlohu 6640 km čtverečních, leží v jihozápadní <b><a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Alberta">Albertě</a></b> a sousedí s národními parky Jasper, Yoho a Kootenay.</div><div style="text-align: justify;">Cesta z Jasperu, naší výstupní stanice po 3 denní cestě ve vlaku, do Banffu trvala zhruba 4 hodiny a nebylo jednoduché se sem dostat. V létě sem jezdí vlak a spousta autobusů, ale v zimě jenom jedna cestovka. Proto byla volba dopravy jasná. Mělo to jednu výhodu, pan řidič nás nabral a vyhodil přímo před hotelem a my se nemuseli tahat s našima obr taškama. </div><div style="text-align: justify;">Do města jsme dorazili dopoledne kolem 11 hodiny a hned se vypravili na procházku. V informacích jsme nabrali mapky a hurá na to. Po cestě jsme se stihli zaregistrovat v místní agentuře, která pomáhá hledat práci nově příchozím, pak zašli k číňanovi na obídek a cestou domů koupili lyže, přeskáče a hůlky pro nás oba. </div><div style="text-align: justify;">Druhý den jsme se vydali opět na procházku, ale tentokrát za jiným účelem. Najít si práci. Prošli jsme snad všechny hotely, hostely a motely, ale všude nám řekli to samé. Listopad je jedním z nejhorších měsíců pro hledání práce v Banffu. Zkuste to za pár týdnů. Nějak se nám tomu nechtělo věřit a tak jsme nelenili a rozdali naše životopisy i v místních restauracích, hospodách a kavárnách. Jak je tomu již skoro pravidlem Pája si našel hned druhý den práci a Jíťa pořád hledá. </div><div style="text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEZ-pIj1ZVZOmdIVtDyYzCZpM70BzK-8PJzfWDz6xyGhrmGTBX9Of_Nw9pkSgd9elQi0FTymr7hyphenhyphenFssQ4USl_GMXMpPaLXn1MZVXef_9KlvrL_MRmZ9lBk6cK40nqG6wqQuaG_OvyiF5Ca/s1600/P1070878.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="150" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEZ-pIj1ZVZOmdIVtDyYzCZpM70BzK-8PJzfWDz6xyGhrmGTBX9Of_Nw9pkSgd9elQi0FTymr7hyphenhyphenFssQ4USl_GMXMpPaLXn1MZVXef_9KlvrL_MRmZ9lBk6cK40nqG6wqQuaG_OvyiF5Ca/s200/P1070878.JPG" width="200" /></a></div>Protože měl dneska Pája volno a na jedné přednášce o horách jsme dostali zdarma vstupenky na všechny atrakce v Banffu, vyrazili jsme <b><a href="http://www.explorerockies.com/banff-gondola/">lanovkou</a> </b>na výlet na horu Sulphur Mountain. Lanovka se nachází necelou hodinu chůze do kopce z centra města. Samotná lanovka pak jede zhruba 10 minut do výšky 2281 m.n.m. Na vrcholu je obzervatoř s restaurací a vyhlídkovou terasou. Asi 1 km odtud je meteorologická stanice a památník stanice zkoumající <b><a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosmick%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD">kosmické záření</a></b>, kam se dá dojít po dřevěných schodech.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgjlUK1aHdIa5jQpLF1XSJBRZUEDCHpBqrvXPlWUp7Rw2qi2WbZONEhuFWq9Ihj1rznAT0wBym33cvdel3ciSiA68i49f9Ie0gLyUcsuCX8w2A8BVlGIpB0aUsON4GWBBv6NabIxTsY7yYL/s1600/P1070886.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="112" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgjlUK1aHdIa5jQpLF1XSJBRZUEDCHpBqrvXPlWUp7Rw2qi2WbZONEhuFWq9Ihj1rznAT0wBym33cvdel3ciSiA68i49f9Ie0gLyUcsuCX8w2A8BVlGIpB0aUsON4GWBBv6NabIxTsY7yYL/s200/P1070886.JPG" width="200" /></a></div>Z obou míst je nádherný výhled do údolí řeky Bow, která se vine pohořím kanadských Rockies. Jinak pro zajímavost dnešní teplota přes den -23 °C :-)</div><div style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"><sup> </sup></div><div style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"><br />
</div>Pája a Jíťahttp://www.blogger.com/profile/01446159949088838680noreply@blogger.com1Banff, Alberta, Kanada51.178428423838007 -115.570893662658751.162016423838004 -115.5946311626587 51.194840423838009 -115.54715616265871tag:blogger.com,1999:blog-5046966262716746337.post-30235682829075485072011-11-20T18:00:00.004+01:002012-04-19T04:55:06.074+02:00Přesun z Toronta do horského městečka Banff<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://picasaweb.google.com/118128739505016855659/ZTorontaDoMesteckaBanff" target="new" title="Klikni pro otevření galerie"><img border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8fDGmNuro-XPZbQGxMcpe3sFVQwBF-KK3Wb_W1kjruJaYloUkydxJcOmMlp7cXHTyLBofNU6XfaOn2RoMXKLehJL6D5r7Jk05MpU2BQ-7kAfJLAtWZlP3tHY-yCPmuGXt0zBm1oA_t0X3/s400/P1070483.JPG" width="400" /></a></div>Je čtvrtek 3. listopadu večer. Napětí před cestou stoupá. Poslední hovor po skypu s našima ukončí časovej pres, dobalíme si našich pět švestek v podobě přeplněných tašek, což je náš kompletní kanadskej domov, odevzdáme klíč od pokoje z baráku a celý splavený se doploužíme k tramvaji. Ta nás odveze asi dva bloky od vlakového nádraží Union Station. Nezbývá než dojít zbytek cesty pěšky. <br />
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">Na nádraží jsme úspěšně odbavili zavazadla a byli odkázáni do VIP zóny. Poprvé si budeme užívat pohodlí první třídy.</div><div></div><div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">Ve VIP zóně si vybíráme časy servírování snídaně, oběda, večeře a usedáme do čekárny plné pohodlných křesel s nabídkou studených a teplých nápojů.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi339X7CqwpWCPHBviVWCYm8ngRWR1jd5y09A_AFL6WUjZqsGMGP4x6GP8ouAN9Wj_v2PJwghu-YtUoEqWg_mByeycQEuZWCKcT5l6HhfjbcIg6_gEhvqbXmEVQXMse86lRcJuIcdH4RyFS/s1600/P1070478.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="112" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi339X7CqwpWCPHBviVWCYm8ngRWR1jd5y09A_AFL6WUjZqsGMGP4x6GP8ouAN9Wj_v2PJwghu-YtUoEqWg_mByeycQEuZWCKcT5l6HhfjbcIg6_gEhvqbXmEVQXMse86lRcJuIcdH4RyFS/s200/P1070478.JPG" width="200" /></a></div>Za necelou hodinku nasedáme do naší „sříbrné střely“ naleštěného stříbrného jedenácti vagónového vlaku VIA Rail s modrým pruhem po celé své délce a javorovými listy u každého vchodu. Ve vagónu 121 na nás čekají ustlané, pohodlné široké, ale kratší postele. Na doporučení stévarta si odkládáme všechna zavazadla pod postele s ujištěním, že se tady nikdy nic neztratilo (asi tu nikdy nejeli naši cigoši) a odcházíme do panoramatického posledního vagónu na pár uvítacích skleniček šampáňa.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgrl55_46Oe5TlJwQQjYwBaqcSgrmrDGM6fNP4Knhyphenhyphen85nYz65RhDYgF71ekf-dBG1tunK8ic3ry9N80JK-N1uEfeVu9E3CoABtGnMQF6gVIo0kViU5jygaYBLKrlxvcMDm2ojRetgwSPS6b/s1600/P1070443.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="150" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgrl55_46Oe5TlJwQQjYwBaqcSgrmrDGM6fNP4Knhyphenhyphen85nYz65RhDYgF71ekf-dBG1tunK8ic3ry9N80JK-N1uEfeVu9E3CoABtGnMQF6gVIo0kViU5jygaYBLKrlxvcMDm2ojRetgwSPS6b/s200/P1070443.JPG" width="200" /></a></div>Panoramatický vůz je vlastně vagón s barem, společenskou místností, občerstvením a hlavním lákadlem, velikou prosklenou střechou nad úrovní celého vlaku, pod kterou se může usadit něco kolem 30 lidí. Je z ní parádní výhled na celý vlak před vámi a samozřejmě i okolí.</div><div style="text-align: justify;"></div><div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">Po třetí skleničce si jdeme utahaný lehnout do našich „ložnic“ a z okna si užíváme pohled na rozzářené nebe plné hvězd. Po dlouhé době je zas vidíme, aniž by se schovávali ve smogu a světlech velkoměsta.</div><div style="text-align: justify;"></div><div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">V noci pěkně přituhlo. Ráno byla venku namrzlá jinovatka a tenké slupky ledu na jezerech a močálech kolem kterých právě projíždíme. Východ slunce spolu s okolím třpytícím se bílou námrazou vypadá úžasně.</div><div style="text-align: justify;"></div><div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">To už nás ale svolávají na snídani a než se nadějeme tak i na oběd. Oba chody byly vynikající s výběrem ze tří jídel. Mezi obědem a večeří si krátíme čas potulováním se ve vlaku a tříděním fotek z cest po Kanadě a USA. Večeře byla co by dup. Servírovala se v sedm večer a byla zase výborná. Stravování ve vlaku u mě předčilo všechna očekávání.</div><div style="text-align: justify;"></div><div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiQsnCtadfkS46uWLOYUXQjg4icQHwJrURyN4FaRkJpd43U2EHPQ1JrHQgrBS3kCa4U5Njm8EUoKo4zhyZ0BaeC9Gpe3HOWQ671i3UymcimUZXRuSiEUwcZPLF0FCH4dFKFiO_aoxM4nDam/s1600/P1070499.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="112" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiQsnCtadfkS46uWLOYUXQjg4icQHwJrURyN4FaRkJpd43U2EHPQ1JrHQgrBS3kCa4U5Njm8EUoKo4zhyZ0BaeC9Gpe3HOWQ671i3UymcimUZXRuSiEUwcZPLF0FCH4dFKFiO_aoxM4nDam/s200/P1070499.JPG" width="200" /></a></div>Druhý den ráno nás svolali na snídani, před tím než dorazíme do Winnipegu. V tomto 630tisícovém městě máme 4 hodiny volno, což se ukázalo býti dost na rychlou procházku centrem a nakoupení nezbytného jídla a pití. Ve Winnipegu přesedáme z první do ekonomické třídy. Zbytek cesty musíme vydržet v sedačkách. Měli jsme menší problémy s rezervací jízdenek, tak nám nic jiného nezbylo.</div><div style="text-align: justify;"></div><div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgdpSH7vawMfcrbXmona8NE53IgdlpnWkRemSQazTmLDcGvKNXopcL1AMUoCaSbAtTzxawHaU-ByKJx-tu-Ga5-1G0SgYfPR1RNPsv4wrcB9s_-SKYsM5TKtFg-IJdKRs3VsR0MZTSTCP3K/s1600/P1070538.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="112" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgdpSH7vawMfcrbXmona8NE53IgdlpnWkRemSQazTmLDcGvKNXopcL1AMUoCaSbAtTzxawHaU-ByKJx-tu-Ga5-1G0SgYfPR1RNPsv4wrcB9s_-SKYsM5TKtFg-IJdKRs3VsR0MZTSTCP3K/s200/P1070538.JPG" width="200" /></a></div>Tady už to tak super není... Je velikej rozdíl jestli spíte sami v kupé na posteli (ležel jsem sám v přeplněném kupé) a nebo spíte skroucený na sedačce v plném vagónu lidí.</div><div style="text-align: justify;"></div><div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">Projíždíme provinciemi Manitoba, Saskachewan a poté Albertou. Venku klesla teplota až na -8°Celsia. V noci i místy sněžilo. Všude je nízká pokrývka sněhu a jezera, jezírka i veliké louže v prérii jsou celá zamrzlá. Na chvíli si říkám, že se mi tam do tý zimy zase tak moc nechce. Ale už je pozdě na váhání...</div><div style="text-align: justify;"></div><div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">V Edmontonu hlavním městě provincie Alberta máme zamrzlé dveře ve vlaku tak, že průvodčí museli nejprve odklidit námrazu, aby je mohli otevřít. Brrr</div><div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgvjz09ORcGQATwnVlOjul6mVKZ_EUrEVXSH38Wm0BANN_R-ozbMo44bOEqjcOGl7zi40pRdyV8OwuT2s6Ml_97m5Vlb55Ad5GqG43vBs8z7q_XHUnijA-aEHtQd-FwS41brx2uSUlbL5G-/s1600/P1070647.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="112" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgvjz09ORcGQATwnVlOjul6mVKZ_EUrEVXSH38Wm0BANN_R-ozbMo44bOEqjcOGl7zi40pRdyV8OwuT2s6Ml_97m5Vlb55Ad5GqG43vBs8z7q_XHUnijA-aEHtQd-FwS41brx2uSUlbL5G-/s200/P1070647.JPG" width="200" /></a></div>Po příjezdu do Jasperu se jdeme ubytovat do hotelu a poté projít městečko. Jasper je malé, upravené městečko uprostřed hor. Běžně zde narazíte na jeleny přímo v centru jak se tu pomalu procházejí. V minulosti tu byli běžní i medvědi, ale ty se podařilo vyhnat z centra zavedením speciálních pojistek na otevírání popelnic. Ty byly hlavním cílem vyhládlých medvědů černých a grizzly. Na parkovišti vidíme ohromnou vránu nebo co to je a něčím se cpe. Vypadá to žere nějaký dlouhý klacky... Až později jsme si všimli, že to byly naše klobásky, který jsme si dali ven na balkón do chládku, aby se nezkazily. Se pak nedivím že je takhle přerostlá a vyžraná. Čeká tady na chudáky turisty až si dají něco k snědku na balkón. Jestli ji někdy chytnu tak jí za to oškubu a sežeru! </div><div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">Zbývá nám ujet poslední a nejnáročnější část. 380km po silnici vedoucí z Jasperu středem hor Rocky Mountains (nejfotografovanějším místem Kanady), do ráje zimních sportů městečka Banff. </div><div style="text-align: justify;"></div><div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhCymA0rSr-8UfoKZXHV4lZbPCj84KzD0UYgkl8H72Njvy-WMUsAt3UJFzrHhxD777ByDeEAY3eA0z5vSArSKZT9GILfHMswJL7vlVD9AEK7i3ld0iuoYkF2JGibDveX1mrgtBw-wh-2sVk/s1600/P1070662.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="150" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhCymA0rSr-8UfoKZXHV4lZbPCj84KzD0UYgkl8H72Njvy-WMUsAt3UJFzrHhxD777ByDeEAY3eA0z5vSArSKZT9GILfHMswJL7vlVD9AEK7i3ld0iuoYkF2JGibDveX1mrgtBw-wh-2sVk/s200/P1070662.JPG" width="200" /></a></div>Ráno jsme bez problémů sedli do autobusu cestovky Sundog Tour a odjeli do městečka Banff, kde bychom rádi zůstali přes zimu. Ale to bude zase jinej příběh...</div><div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><br />
</div><div></div><div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
-Z Toronta v provincii Ontario jsme přes provincie Manitoba a Saskachewan až do Jasperu v provincii Alberta ujeli vlakem<b> </b>3718mil (5984km).</div><div style="text-align: justify;"></div><div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">-Přejeli jsme 2 časová pásma a ještě se při tom změnil čas z letního na zimní.</div><div style="text-align: justify;"></div><div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">-Zabralo nám to i s přestávkami 69 hodin.</div><div style="text-align: justify;"></div><div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">-Teplota klesla v průměru o 20°Celsia o proti Torontu.</div><div style="text-align: justify;"></div><div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">-Vyšlo nás to každého na 470$ vlak + 150$ za autobus z Jasperu do Banffu.</div>Pája a Jíťahttp://www.blogger.com/profile/01446159949088838680noreply@blogger.com0Queen Street West, Toronto, Ontario, Kanada43.645392445528927 -79.38034095117188843.62953544552893 -79.445705451171889 43.661249445528924 -79.314976451171887tag:blogger.com,1999:blog-5046966262716746337.post-22337930915115663052011-10-20T22:08:00.003+02:002012-04-19T04:55:44.899+02:00Niagarské Vodopády<div style="text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://picasaweb.google.com/118128739505016855659/NiagarskeVodopady" target="new" title="Klikni pro otevření galerie"><img border="0" height="180" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwVK3WPuLMgUxnNP8RPAHtljpIWrmMOeUhPWPqOuE3hvoIPDiptFxELK1Rf0917sQ7gk6rjghDyNdRNloj9K44EJGknDpHzEbxYBhheM9Gkva6DR3W00bjDNFet9xE3itNX5YHTXlnB6Cy/s320/P1000230.JPG" width="320" /></a></div>Vůbec prvním naším výletem mimo Toronto byly Niagárské vodopády. Jsou asi hodinu a čtvrt jízdy na západ od Toronta. Doprava v Kanadě je všeobecně pěkně drahá a proto jsme chtěli najít tu nejlevnější alternativu jak se sem dostat. A našli jsme jí. </div><div style="text-align: justify;">Protože asiati jsou obrovští gambleři tak mají speciální cestovky, které je vozí do obrovského <a href="http://www.fallsviewcasinoresort.com/"><b>kasina</b></a>, které je ve městě Niagara. Zpáteční cesta stojí 30 CAD, což je stejně drahé jako vlakem nebo dálkovým autobusem, ale každá další návštěva Niagárských vodopádů "Casina" vás pak už stojí jenom 5 dolarů, což je skoro zadarmo. Podmínkou je ale stát se členem klubu kasina při každé návštěvě něco protočit, ale i tak se to vyplatí a musíme uznat, že jsme chvilku i vyhrávali a byla to sranda.</div><div style="text-align: justify;">Niagarské vodopády tvoří americký vodopád (57m) a kanadský vodopád (53m) nazvaný podkova. Tyto vodopády jsou rozděleny kozím ostrovem a jsou mezi jezery Ontario a Erie na řece Niagara. Je mnoho krásných pohledů na Niagarské vodopády, ale říká se, že z kanadské strany je nejhezčí. Hraničním přechodem mezi USA a Kanadou je duhový most. Město Niagara je typickým turistickým městem se spoustou drahých restaurací, hotelů, aquaparku a dětských atrakcí. V létě je každý pátek, neděli a státní svátek nad vodopády <a href="http://www.niagarafallstourism.com/fireworks.html"><b>ohňostroj</b></a> a každý den se soumrakem jsou vodopády <a href="http://www.niagarafallstourism.com/fireworks.html"><b>nasvěcovány barevnými reflektory</b></a>. </div>Pája a Jíťahttp://www.blogger.com/profile/01446159949088838680noreply@blogger.com1Niagara Falls, Spojené státy americké43.075534023847304 -79.07238044091798243.066491023847306 -79.079105440917985 43.0845770238473 -79.065655440917979tag:blogger.com,1999:blog-5046966262716746337.post-88647425644021858082011-10-05T20:14:00.002+02:002012-04-19T04:11:21.677+02:00Cesta do Kanady<div style="text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://picasaweb.google.com/118128739505016855659/CestaDoKanady" target="new" title="Klikni pro otevření galerie"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2Rwwy6XFv0142zDsGZy0f99PbxMH5c_AamAS1KaGDswdBd8O-gHamaaOG8-XdSSFDMygtcwPq-FXvKeRIia-6mqfpRBesKPYNncmux0ChLi579icmhhHhPY1bg2-56yIeKoKI5J3pQ7eu/s320/Odlet+Pavlika+do+Toronta+27.4.11+007.JPG" width="320" /></a></div>Po tom, co se nám pobyt na Novém Zélandě krátil jsme přemýšleli kterou jinou zemi bychom navštívili. Vždycky bylo našim snem podívat se do Kanady a po pár hodinách strávených hledáním informací na internetu jsme se rozhodli. Kanada je naším dalším domovem.</div><div style="text-align: justify;">Vyřízení víz trvalo 9 týdnů, tak jsme měli šanci strávit nějaký čas s rodinou a českými kamarády. Z Prahy do Toronta s mezipřistáním ve Varšavě jsme letěli polskými LOT. Hostel na 3 noci jsme měli zamluvený dopředu a během této doby jsme si chtěli najít jiné ubytování. Bohužel najít nějaký slušný pokoj k pronajmutí byl skoro nadlidský výkon. Nechápeme jak lidi můžou v takovém bordelu žít. Proto jsme byli nuceni zaplatit další 2 noci v hostelu a hledat dál. Další den se na nás usmálo štěstí a našli jsme pokoj v úplně novém baráku a hlavně blízko jezera Ontario.</div><div style="text-align: justify;">Za pá dní jsme si našli oba dva práci, koupili kola (v Torontu skoro nezbytnost) a žijeme tu až dodnes. </div>Pája a Jíťahttp://www.blogger.com/profile/01446159949088838680noreply@blogger.com0Praha-Ruzyně (PRG) 160 08 Praha-Praha 6, Česká republika50.110451221722158 14.277419668945350.092926221722159 14.2401581689453 50.127976221722157 14.314681168945299tag:blogger.com,1999:blog-5046966262716746337.post-70174495862452881202011-10-05T04:11:00.003+02:002012-04-19T04:56:17.332+02:00CARIBANA - HD Drums, Rhythm and Silver Birds Steel Orchestra in the Toro...<iframe allowfullscreen="" frameborder="0" height="270" src="http://www.youtube.com/embed/r1gGRwrid-Y?fs=1" width="480"></iframe>Pája a Jíťahttp://www.blogger.com/profile/01446159949088838680noreply@blogger.com0Exhibition Place, 200 Princes' Blvd, Toronto, Ontario M6K 3C3, Kanada43.633217797813089 -79.41604651757813843.629529297813086 -79.426401517578142 43.636906297813091 -79.405691517578134tag:blogger.com,1999:blog-5046966262716746337.post-67822320721398658002011-09-17T05:25:00.005+02:002012-04-19T04:56:33.254+02:00THUNDERSTORM in TORONTO<iframe allowfullscreen="" frameborder="0" height="344" src="http://www.youtube.com/embed/2OA4SJBtnz8?fs=1" width="459"></iframe>Pája a Jíťahttp://www.blogger.com/profile/01446159949088838680noreply@blogger.com0Queen Street West, Toronto, Ontario, Kanada43.642566407892218 -79.3877867633972343.626709407892221 -79.453151263397231 43.658423407892215 -79.322422263397229tag:blogger.com,1999:blog-5046966262716746337.post-37712389116922900122011-09-10T19:17:00.008+02:002012-04-19T04:56:56.071+02:00Point Pelee National Park<div style="text-align: justify;"><br />
</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://picasaweb.google.com/118128739505016855659/PointPelee" target="new" title="Klikni pro otevření galerie"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiZqybFn5k1p9G3_9drdhSfpQS9W7cj_sJukw-aejVIotpln4Y2eeieYqUCvJnMmXrQeFVhWuwWhjdJMcciOuhpk0dvpcpBCM89OVQmCYiDuYv8ztB-ileSiyODb_Xq9FWayMEMMZjp8uPS/s320/P1020696.JPG" width="320" /></a></div><br />
<br />
Po čtyřech měsících v Torontu jsme konečně vyrazili na výlet za kanadskou přírodou. Protože jsme tu potkali super holky z Čech, tak jsme dali síly dohromady a pronajali si auto. Našim cílem byl Point Pelee NP. Jeho název pochází z francouzského Pointe-pelée což znamená " lysé místo" a je vzdálený 360 km J-Z od Toronta. Osmihodinovou (tam i nazpět) jízdu po dálnici 401 jsme si zpříjemnili poslechem české hudby a vzpomínáním na české čokolády a sušenky, které nám tu dost chybí.<br />
<div style="text-align: justify;">Point Pelee NP, nejjižnější místo kanadské pevniny, je písečný 10 km dlouhý poloostrov vystupující do <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Erijsk%C3%A9_jezero"><b>jezera</b><b> Erie</b></a>. Je jeden z nejmenších NP Kanady a je domovem fauny a flory, kterou nikde jinde v Kanadě neuvidíte. Říká se mu také magnet pro migrující ptáky (až 350 druhů) a motýly. Nejlepší období pro sledování zpěvných ptáků je jaro, zatímco na podzim jsou ideální podmínky pro sledování motýlů <b><a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Monarcha_st%C4%9Bhovav%C3%BD">Monarchy stěhovavého</a></b>, který zde odpočívá na své cestě do Mexika. Počty motýlů závisí na počasí a proto jde těžko odhadnout, kdy a kolik jich bude. My jsme měli trochu smůlu a viděli opravdu jenom pár, ale za dobrých podmínek jich můžete vidět tisíce. </div><div style="text-align: justify;">Celkem je v parku 15 km procházek velmi lehké náročnosti. Východní část poloostrova tvoří lesy, bažiny, mokřady a západní písečné pláže. Za návštěvu určitě stojí procházka mokřady po vyvýšeném dřevěném chodníčku. Od informačního centra pak jezdí motorový vláček, který vás zaveze na špičku poloostrova, která se díky počasí a jezeru pořád mění. Může být od několika do stovky metrů dlouhá a je zde kvůli silným proudům přísný zákaz koupání a brodění.</div><div style="text-align: justify;">Point Pelee NP je ideálním místem na celodenní výlet a určitě doporučujeme navštívit. </div>Pája a Jíťahttp://www.blogger.com/profile/01446159949088838680noreply@blogger.com0Leamington, Ontario, Kanada41.909431663192649 -82.50886954614259141.777753663192648 -82.6025605461426 42.04110966319265 -82.415178546142585tag:blogger.com,1999:blog-5046966262716746337.post-72064480515968900112011-06-19T18:15:00.004+02:002012-04-19T04:17:31.167+02:00Kea: The Smartest Parrot [1/3]<iframe allowfullscreen="" frameborder="0" height="344" src="http://www.youtube.com/embed/Twg4Yg4gFoo?fs=1" width="425"></iframe><br />
V předešlém článku z Arthur's Pass píšu o všetečném, drzém ale inteligentním papouškovi Kea. Tady uvidíte proč...Pája a Jíťahttp://www.blogger.com/profile/01446159949088838680noreply@blogger.com0Queenstown Lakes, Otago, Nový Zéland-45.011418467745919 168.73901529687498-45.770604467745919 167.92538129687497 -44.25223246774592 169.552649296875tag:blogger.com,1999:blog-5046966262716746337.post-57934088954966796142011-06-17T19:17:00.004+02:002012-04-19T04:18:10.559+02:00NP Arthur's Pass aneb 4 roční období během 24hodin<div class="separator" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" height="150" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj8-QEa4G3sEuvZlxz-HYNTn4JnVGm2bl5c74TKL6tGubGkmxs5UapljESez2xqCfhkivebsTleZdFb5IcQ3efFZBKAqTB8aADdQtN4JyyOWd5vXIMzcoTiZ6EJNY7T9y5r7ogqX0iiqSha/s200/0+14.2+Christchurch+%252866%2529.JPG" width="200" /></div><div style="color: red; text-align: center;"><b><a href="https://picasaweb.google.com/118128739505016855659/GreatAlpineHighwayAArthurSPassNationalPark">FOTKY ZDE</a></b></div><div style="text-align: justify;">Je 23. září 2010. Procházíme se podél skalistého pobřeží Tichého Oceánu nedaleko města Christchurch. Sluníčko dnes po mrazivé zimě extrémně pálí. Je vedro jako v létě, ale bojíme se svlíknout. Nechceme se spálit jako když jsme přijeli poprvé na Nový Zéland. Nad NZ a Austrálií je totiž jedna z největších ozonových děr na světě... Utahaní z vedra si sedáme do stínu na prázdné pláži <b>Taylors Mistake beach</b> a litujeme toho, že jsme si dnes sebou nevzali naše neopreny a bodyboardy. Jsou pěkný vlny na vyblbnutí v nich, ale voda je po zimě ještě hodně studená. Alespoň máme nějakej čas na promyšlení výletu na zítra do <b>Národního Parku Arthur's Pass</b>.</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjAiiXBq-bDgjo6cp_A2n4FAdlCWazXucoHF2t7ArPZTWvckzi1zvGLo4rpcw_dzJVWb1p5Wv826E_rn0uZ5s-TjlowCALCClvZO3DjYUW2tIr0_PdyqhYjPzFi6dILYLACFzRWgebveuW1/s1600/0+15.4+Great+Alpine+Highway+%25283%2529.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="111" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjAiiXBq-bDgjo6cp_A2n4FAdlCWazXucoHF2t7ArPZTWvckzi1zvGLo4rpcw_dzJVWb1p5Wv826E_rn0uZ5s-TjlowCALCClvZO3DjYUW2tIr0_PdyqhYjPzFi6dILYLACFzRWgebveuW1/s200/0+15.4+Great+Alpine+Highway+%25283%2529.JPG" width="200" /></a></div><div style="text-align: justify;">Brzo ráno vyrážíme z Christhurche směrem do Jižních Alp. Do vesničky AP je to asi 150km po silnici zvané <b>Great Alpine Highway</b>. Ta spojuje Christchurch na východním pobřeží se západním pobřežím. V podhůří Alp se ochlazuje. Přibyly i nějaký ty mráčky, ale pořád je to dobrý. V údolích mezi kopci to vypadá jako při brzkém jaře. Co v Christchurchi kvete, tady ještě ani nezačalo. Pokračujeme kolem několika jezer. Uděláme si u nich pár fotek a jedeme na místo zvané <b>Castle Hill</b>. Vápencové skály zde po milióny let erodovaly do krásných oblých útvarů, z nichž jsou mnohé pojmenovány (slon, delfín, želva apod...), a ve kterých si každý může představit co v nich uvidí. To záleží na představivosti.</div><div style="text-align: justify;">Z Castle Hill jedeme k podzemní kaskádové jeskyni, do které je sice vstup zdarma, ale my se do ní nedostaneme protože voda v podzemní řece je moc vysoko a ani na to nemáme vybavení.</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgjyHvYdzc21FOsDBOUYnwac6v4FkCVYIyX8PC8Skqey2ofNCiG2h0e7bNrkkIJcCbC7eHQ9NEHYRxuRF4Wh9CGUwn5oVjNUG1zinHrxqIUZqIOLY1zI82stgkBIPxd_w-m_AszwA0et5V/s1600/0+15.4+Great+Alpine+Highway+%252816%2529.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="111" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgjyHvYdzc21FOsDBOUYnwac6v4FkCVYIyX8PC8Skqey2ofNCiG2h0e7bNrkkIJcCbC7eHQ9NEHYRxuRF4Wh9CGUwn5oVjNUG1zinHrxqIUZqIOLY1zI82stgkBIPxd_w-m_AszwA0et5V/s200/0+15.4+Great+Alpine+Highway+%252816%2529.JPG" width="200" /></a></div><div style="text-align: justify;">Sedáme do našeho Subaru a pokračujeme kolem divoké a široké řeky Bealey River, která svého času vydala hodně rýžovaného zlata. Ještě dnes se písek v ní třpytí zlatým prachem. Rýžování a hrabání je tu však přísně zakázáno. Přejedeme přes ní po dlouhém "jednosměrném" mostě jak je tady zvykem a vjíždíme do <b>Národního Parku Arthur's Pass</b>.</div><div style="text-align: justify;">Vítá nás černá obloha a mlhavo v dáli. Loučíme se sluníčkem a vjíždíme do oblačna. Mrholí a po příjezdu do vesničky <b>Arthur's Pass</b> se mrholení změní v lehký namrzající déšť se sněhem. Okolo nás jsou hory částečně schovány v oblacích.</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh27wWNC4o0XmgYNfrMUTbT6yirX8aaCQhEDJxFGg4qp9e4eJNE1JeB-sXcsvKs41Wpze09zpBUzQr4chA86v7FvkBy2k-8wcbhM76CnElvAiDTFoZa1nK4l9njvtUMAbOuADb8prIldt4d/s1600/0+15.4+Great+Alpine+Highway+%252820%2529.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="150" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh27wWNC4o0XmgYNfrMUTbT6yirX8aaCQhEDJxFGg4qp9e4eJNE1JeB-sXcsvKs41Wpze09zpBUzQr4chA86v7FvkBy2k-8wcbhM76CnElvAiDTFoZa1nK4l9njvtUMAbOuADb8prIldt4d/s200/0+15.4+Great+Alpine+Highway+%252820%2529.JPG" width="200" /></a></div><div style="text-align: justify;">Hned na parkovišti nás přivítá skupina několika žebrajících, všetečných, horských papoušků Kea. Všetečných proto, protože co necháte bez povšimnutí ležet, tak vám bez problému ukradnou nebo v lepším případě rozbijou, rozeberou. Vynikají nadprůměrnou inteligencí a sílou, takže ani zip u stanu nebo baťohu pro ně není žádnej problém. A když je člověk smolař a Kea se bude nudit, tak vám s "kámošema" vykradou i auto. Nejdřív vytrhají všechna těsnění, odrbou zrcátka, odnesou si stěrače a když se jim to povede tak si rádi něco půjčej i z auta. Nám už taky koukali co máme v autě:-)) Kea se proto nesmí podcenit a už vůbec krmit i když to lidi taky dělají... </div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjBh3pq0RyOE7agTfiM55TlEEOuTf6n1J-FMDYlxavCiPGQ8GeiEpilaGeGhFT3NJ1f9nCIZZbL6k2YrJ-ICAjOIOdtKnEioP07eU9GDTcu-ObRDOjBVDDGhyphenhyphen7AUxkE29Ox9f8NZ6GkwD9r/s1600/0+15.4+Great+Alpine+Highway+%252823%2529.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="150" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjBh3pq0RyOE7agTfiM55TlEEOuTf6n1J-FMDYlxavCiPGQ8GeiEpilaGeGhFT3NJ1f9nCIZZbL6k2YrJ-ICAjOIOdtKnEioP07eU9GDTcu-ObRDOjBVDDGhyphenhyphen7AUxkE29Ox9f8NZ6GkwD9r/s200/0+15.4+Great+Alpine+Highway+%252823%2529.JPG" width="200" /></a></div><div style="text-align: justify;">Po zkušenostech s Keou parkujeme auto na velkým parkovišti a jdeme se v pláštěnkách za 1$ podívat skrze hustý les <b>Pabuků</b> na nejvyšší vodopád NP, <b>Devil's Punchbowl Fall</b>. Je 131metrů vysoký a je na něj pěkný pohled z vyhlídky na kopci těsně po vodopádem. Po cestě ještě proběhla koulovačka. Letos jsme si sněhu moc neužili....</div><div style="text-align: justify;">Z AP pokračujeme na západ ještě výš. Asi 10km za vesnicí AP jsme na nejvyšším místě Great Alpine Highway, déšť a sněžení ustává. Zato všude okolo přibylo hodně sněhu. Hromady odhrabaného sněhu kolem silnice a mimo ni víc než metr sněhu. Parkoviště u lyžařského areálu je plné aut a Keové si tu v klídku vyhlížejí nového nešťastlivce...</div><div style="text-align: justify;">Pokračujeme pořád dál na západ, jak klesáme tak zase začíná pršet, po sněhu ani památky za to začalo lejt jako z konve. Vodopády po vydatných deštích stékají ze strmých kopců všude okolo nás. Počasí vypadá jako na podzim s tím rozdílem, že jsme se ocitli uprostřed neuvěřitelně zeleného deštného pralesa. Spousta vody a hustě porostlé strmé svahy. To je <b>západní pobřeží Jižního ostrova</b>. Jedno z nejdeštivějších míst světa. Alpy zde zachytí oblačnost přicházející od jihu a ta v podobě silných dešťů spadne na zem.</div><div style="text-align: justify;">Cestou na zpět jsme museli jet po stejné silnici a tenhle koloběh počasí se v opačném pořadí odehrál ještě jednou, až jsme přijeli zpět do Christchurche s krásným západem slunce.</div>Pája a Jíťahttp://www.blogger.com/profile/01446159949088838680noreply@blogger.com0Arthur's Pass, Nový Zéland-43.027866659566953 171.64732380288694-43.214462659566955 171.32064880288695 -42.841270659566952 171.97399880288694tag:blogger.com,1999:blog-5046966262716746337.post-16540584269260708832011-05-30T23:46:00.002+02:002012-04-19T04:57:17.865+02:00Niagárské Vodopády<object height="296" width="450"><param name="movie" value="http://www.stream.cz/object/588055-niagarske-vodopady-kanada-2011"><param name="allowfullscreen" value="true"><param name="wmode" value="transparent"><param name="allowscriptaccess" value="always"><embed src="http://www.stream.cz/object/588055-niagarske-vodopady-kanada-2011" type="application/x-shockwave-flash" wmode="transparent" allowfullscreen="true" height="296" width="450"></object>Pája a Jíťahttp://www.blogger.com/profile/01446159949088838680noreply@blogger.com5tag:blogger.com,1999:blog-5046966262716746337.post-28686448606948544582011-05-25T05:20:00.033+02:002012-04-19T04:19:57.186+02:00Pickton ---> Christchurch "2300km napříč Novým Zélandem III. část"<div style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em; text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://picasaweb.google.com/pavelajita/QueenCharlotteDrive" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="132" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjv4W5l4P1Fe8GW8oFGKl6WnDvfXBtMYRICzne-BmqMtrR8b1lD7OJLUHdWKYnOx_HLzBUYEyoKm18dYmq-XBmbvvOFz_JVf1vcDYGMiFLVcN7QY83ifOgGF8B-HA5ecHiWibAfah6Urtet/s200/QSD.jpg" width="200" /></a></div>Ráno jsme se svítáním sedli ve <b>Wellingtonu</b> na trajekt Bluebird. Bylo mizerný počasí. Mrholilo, byla zima a ledově to foukalo. Celkově to s brzkým vstáváním dávalo dojem jakoby konce podzimu a začátku blátivý zimy u nás... Cestou se to však probralo a my přijeli do <b>Pictonu</b> malého městečka uprostřed jakých si hustě zalesněných fjordů <b>Queen Charlotte Sound</b> v celkem slušným polojasným počasí.<br />
<br />
<br />
<div style="text-align: justify;"><a href="https://picasaweb.google.com/pavelajita/Havelock" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img align="BOTTOM" border="0" height="112" name="obrázky1" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwZ7w01Nw4IkjOhnIUpm5Ee4UGog4RMU7_Foq4l5k1y3Ht56Gxb0emUflSRpW2rlQAiWw94VNic8wtIo3xrMy6BbV6vyko7YGAJCdOJOd2sSDO4pJwZgX8efuGwuMPNDlPbRctyAoiSe0w/s200/0+11.2+The+Queen+Charlotte+Drive.JPG" width="200" /></a>Přímo z přístavu jsme se autem vydali vyhlídkovou trasou <b>Queen Charlotte Drive</b> směrem do Havelocku. Po cestě jsme si udělali pár hezkých fotek na zálivy v zelených údolích Queen Charlotte Sound a těšili se na oběd v <b>Havelocku</b>. Je totiž vyhlášený jako "<i>hlavní metropole Novo zélandských slávek</i> - <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/New_Zealand_green-lipped_mussel">Greenshell Mussel</a>". Vynikající mušle, které jsem znal z Čech jen z mrazáku a to není ono. Tady jsem si je ale z důvodu předražení nedal a radši si nechal zajít chuť. Chtěli 20$ za 12ks, ale 1kg čerstvých stálo v obchodě 2$.(1kg = cca 25mušlí). Trochu nepoměr co??? Později jsme si to vynahradili vlastní sběrem:-))<br />
<br />
</div></div><br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"></div><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<div align="CENTER"><a href="https://picasaweb.google.com/pavelajita/BlenheimMarlborough" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img align="BOTTOM" border="0" height="112" name="obrázky2" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgtIqsYfN6GQcqEEljuUM22dPfUGRVTFAUYvvRly_79L33JdUGS_Txr4Af2qsqmxJ7fROL_uhYtfqj139kcupmPOMfTtwjCsnRZ4X6LQAZ_8nQ0ksopvp7sGHFiDv2WjOOT5O7mlO2RrUbd/s200/0+11.4+Marlborough%252BBlenheim.JPG" width="200" /></a></div><div style="text-align: justify;"><br />
<br />
<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">Z Havelocku si to upalujeme po parádní silnici do největší vinařské oblasti Nového Zélandu <b>Malborough</b>. Tato oblast je protkána vinicemi tak, že ani nedohlédnete. Malá zajímavost je že, Jíťa měla narozeniny na severním ostrově a já už na jižním, jelikož je máme 2 dny od sebe. Ideální příležitost si koupit lahvinku kvalitního místního vínečka:-) Tu jsme si vybrali ve vyhlášené vinici <a href="http://www.allanscott.com/">AlanScott</a> a zaslouženě si na ní po dlouhé cestě pochutnali v hostelu v Blenheimu.</div><br />
<br />
</div><div align="CENTER"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhhRdgaVrWkjQKqRpLjZcW_oTDcUMP-n0juPvWIsK-60DX1c4yc0c4wuJ0BuQt2n6ys7WBsUnrPp2h_lQ4M-zFOVZZUCjxFVF6Rs_i5rqlLYYfUgNA-FctUvE40xVmQxJKYBvKle1KWv5tl/s1600/0+11.4+Marlborough%252BBlenheim+%25283%2529.JPG" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img align="BOTTOM" border="0" height="112" name="obrázky3" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhhRdgaVrWkjQKqRpLjZcW_oTDcUMP-n0juPvWIsK-60DX1c4yc0c4wuJ0BuQt2n6ys7WBsUnrPp2h_lQ4M-zFOVZZUCjxFVF6Rs_i5rqlLYYfUgNA-FctUvE40xVmQxJKYBvKle1KWv5tl/s200/0+11.4+Marlborough%252BBlenheim+%25283%2529.JPG" width="200" /></a></div><div style="text-align: justify;"> <b>Blenheim</b> vlastní jedno hezké prvenství a to jako nejslunnější místo Nového Zélandu. Tam kde končí jižní Alpy, začíná úrodná nížina jak stvořená k pěstování vína. Další pak je, že právě do této oblasti se sjíždí hodně Čechů s účelem vidiny získání "snadné" práce na vinicích.</div><div></div><div style="text-align: justify;">Zůstali jsme přes noc a ráno vyjeli směrem k Severo-východnímu pobřeží jižního ostrova, pobřeží Kaikoury.<br />
<br />
<br />
</div><div align="CENTER"><a href="https://picasaweb.google.com/pavelajita/SolnaJezera" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img align="BOTTOM" border="0" height="112" name="obrázky4" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEifSMmm9LBXxCpocjA5Fz772NK3blDhj_8hxWTIir5WP16thGowZdL3Y0zqsZQF5SUjg6H10W_szBVFpKMnh9RuGT543QjrTUKt7xiySNrGauVXLrPZw95tOaxRmzKqLrIK1SKNc6OGK2cK/s200/0+11.5+Solnej+d%25C5%25AFl+%25281%2529.JPG" width="200" /></a></div><div style="text-align: justify;">Po cestě jsme náhodou narazili na "<a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Halit">solné doly</a>". Spíš to jsou ohromná mělká jezera, ze kterých se odpařuje mořská voda. Zbylá sůl z jezer se pak těží, čistí a prodává jako kvalitní mořská sůl.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
</div><div align="CENTER"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0arg7pa3MMwWSoRyYo3O9p-Sjvz532JYc-2bJjofQ0jeU8zFzJuuVH0MDNPu7ph6qtLTpAlEKsnKfImCvjt-LXXR1f3elCmVohvS6HQSR4hskRcdh9YdBhJBvFaLf1Rny82wAW2qiqbG6/s1600/0+11.6+Kaikoura+North+Coastline+%25281%2529.JPG" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img align="BOTTOM" border="0" height="112" name="obrázky5" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0arg7pa3MMwWSoRyYo3O9p-Sjvz532JYc-2bJjofQ0jeU8zFzJuuVH0MDNPu7ph6qtLTpAlEKsnKfImCvjt-LXXR1f3elCmVohvS6HQSR4hskRcdh9YdBhJBvFaLf1Rny82wAW2qiqbG6/s200/0+11.6+Kaikoura+North+Coastline+%25281%2529.JPG" width="200" /></a></div><div style="text-align: justify;">A právě pobřeží <b>Kaikoury</b>, bylo pro nás oba asi zatím tou nejočekávanější částí výletu. Tuto část pobřeží věrně kopíruje klikatá široká silnice a vlakové koleje vedoucí několika tunely. Po levé straně máte temně modrý Tichý Oceán, na travnatých loukách v podhůří Alp farmy na zvěřinu zejména jelení a po pravici zasněžené vrcholky jižních Alp. To už samo o sobě bylo okouzlující, ale bylo tady ještě něco. Přibližně 30km od Kaikoury začíná území bohatého mořského života, území <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Langusta">langust</a>, <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Tule%C5%88ovit%C3%AD">tuleňů</a>, <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Lachtan">lachtanů</a>, lvounů, <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Velryba">velryb</a>, <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosatka_drav%C3%A1">kosatek</a>, nádherně duhově zbarvených mlžů <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/P%C4%81ua">Paua</a> a jiných výběrových mořských krasavců. Po cestě jsme zastavili u početných tuleních kolonií, udělali fotky, pokochali se a míjejíc malé stánky u silnice nabízející čerstvě ulovené a uvařené langusty si to mazali do Kaikoury na velryby.</div><br />
<div align="CENTER"><a href="https://picasaweb.google.com/pavelajita/KaikouraAJejiPobrezi" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img align="BOTTOM" border="0" height="112" name="obrázky6" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj6UoVEqVuN9YDmWtbZ116Muijey82SNwqpMeuCPzKOlDomV7zzV2zvyGhegkCWqrnoQ9y5GimEJgewF1zrNsdcAdlUDNWR4FGSPU7AcofVtJg4Jg3tmNwT6Q3e7kk0PFiYTjO6dfNqMR5m/s200/0+12.0+Kaikoura+%25282%2529.JPG" width="200" /></a></div><div style="text-align: justify;">Upravené malé přímořské městečko <b>Kaikoura</b> na vás hned dýchne rybářskou atmosférou. Všude přítomné venkovní nástěnné malby s velrybí tématikou, obří napodobeniny mořských živočichů a malé rybí obchůdky zvané fish shopy vám dají hned najevo, kde jste se to ocitli. Kaikoura se hrdě pyšní svým postojem k ochraně velryb, které se zde až do roku 1964 masově vybíjeli pro ceněný velrybí tuk a kosti. Právě od zmíněného roku 1964 je lov velryb v NZ vodách přísně zakázán a asi jen proto se dnes můžete kochat dech beroucí podívanou na tyto mořské kolosy v jejich přirozeném prostředí. Vyhlídkové výpravy na rychlých lodích zprostředkovává společnost <a href="http://www.whalewatch.co.nz/">Whale Watch Kaikoura</a> za necelých 150$. Garantuje 85% úspěšnost nalezení velryb a když to nevyjde tak máte další výlet zdarma. K nalezení velryb používají letadla komunikující s posádkou lodi, dalekohledy a také sonary. My jsme viděli 3 velryby a dostali se k nim až tak na 15m. Velryba si to funí na hladině něco okolo 10min, pak se nadechne, potopí a nikdo ji na další půl hodinu neuvidí. Druh velryby, kterou tady můžete zahlédnout je největší ozubená mořská velryba - <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Sperm_whale">Sperm whale</a> neboli <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Vorva%C5%88_obrovsk%C3%BD">Vorvaň obrovský</a>. Je to mořský savec dorůstající více než 20 metrové délky a vážící více než 100 tun. Má největší mozek v celé živočišné říši a věří se, že je největším ozubeným savcem všech dob.<br />
<br />
</div><br />
<div align="CENTER"><a href="https://picasaweb.google.com/pavelajita/HanmerSprings" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img align="BOTTOM" border="0" height="112" name="obrázky7" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhEe-95dREqDhNz-IM3kUNdBz-0KvseLVD89Knh1FXz9v19rTA8rlwsvV7BQe6cU0ZP9aOQ6eZIqIHXkgP1QkL_U1dcBQgWC5h4R_uIQdArgsGtkah2j1V2Hsvk6sjc3HdL9_viUVyanuPt/s200/0+13.2+Hanmer+Springs+%25284%2529.JPG" width="200" /></a></div><div style="text-align: justify;"> Z Kaikoury si to míříme do hor konkrétně do termálních lázní v horském městečku <a href="http://www.hanmersprings.co.nz/"><b>Hanmer Springs</b></a>. Zaručeně nejlepší lázeňský resort jižního ostrova a podle našeho názoru spolu s <a href="http://www.polynesianspa.co.nz/">Polynesian Spa</a> v Rotoruře jeden ze dvou nejlepších lázeňských resortů Nového Zélandu vůbec. Bohaté termální prameny, které zde vyvěrají zásobují celý komplex vysoce kvalitní pramenitou vodou v teplotách od 28-42°Celsia. Celá řada venkovních bazénů pak nabídne každému po čem jen touží. Útulná zákoutí nepravidelných kamenných bazénů, řeky mezi bazény ve kterých se termální voda ochlazuje, 3 bazény s léčivou sirnatou vodou, masáže a samozřejmě klasické lázeňské procedury to je to co tu najdete. Co se nám opravdu líbilo, byl fakt že se válíte v horkých bazénech přitom vám jde chladem pára od pusy, okolo jsou zasněžený hory s nedalekým lyžařským areálem Hanmer Springs a zavírají tu až v 11večer takže máte ideální možnost koukat na rozzářené hvězdy přímo z horkého bazénu :-))<br />
<br />
</div><br />
<div align="CENTER"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-PPmITaT-Ji4bontG5avytYdjqOBpGtmxpCOXs4BQvfYuTuBGkkEWWZ8f7j0SzZgcVR_cBZiRA4taQiHIl-jThSZYZLOxFT-P59E_ByGEe7SxXaNLNEAcTA6-CkoCmXiMkmTrWkC3I0LI/s1600/0+13.3+Possum.JPG" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img align="BOTTOM" border="0" height="200" name="obrázky8" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-PPmITaT-Ji4bontG5avytYdjqOBpGtmxpCOXs4BQvfYuTuBGkkEWWZ8f7j0SzZgcVR_cBZiRA4taQiHIl-jThSZYZLOxFT-P59E_ByGEe7SxXaNLNEAcTA6-CkoCmXiMkmTrWkC3I0LI/s200/0+13.3+Possum.JPG" width="112" /></a></div><div style="text-align: justify;">A když jsme odešli z termálů tak se nám podařil ještě jeden "majstrštik". Podařilo se nám poprvé z bezprostřední blízkosti pozorovat a vyfotit Zélanďany tolik nenáviděnou šelmu <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Possum"><b>Possuma</b></a>. Je to něco mezi liškou, veverkou a potkanem ve velikosti té lišky. Zavlíki si ho sem z Austrálie kde je chráněný, s tím že na NZ se mu daří skvěle, vesele si tu leze po stromech a hromadně likviduje ptačí populaci tím že vyžírá vajíčka z hnízd. S tím je spojený celý řetězec následných opatření jako je povolený odstřel a výkup kožešin Possuma, sypání prudkých jedů z letadel do buše atd... Jed je bohužel na bázi kyanidu a trávěj tím vše (vodu, ptactvo, půdu...) co s ním přijde do styku, což se pochopitelně nelíbí místním. To by bylo na dlouhé vyprávění... Odpočatí po celodenním čvachtání v termální vodě jsme druhý den vyjeli směrem do Christchurche.</div><br />
<br />
<div style="text-align: left;"><a href="https://picasaweb.google.com/pavelajita/MaoriRockDrawings" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="112" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIjFHT00h5xTABTgKKkTkZnYHhstdm3DPWfFnzo35E517n-b6RSHN29UvuIRE2c6JCrImgudxJK2YI99cvsxvxxwzfbX3ZI1Csa0Hz3dECQAKoC1WDQ975VdOy0MCF4eRmxNztRnDQU3Zb/s200/0+14.0+Maori+Rock+Drawings+%25282%2529.JPG" width="200" /></a></div><div style="text-align: justify;">Po cestě jsme našli ještě jednu zajímavost jménem <b>Maori Rocks Drawings</b> neboli Maorské malby ve skalách. K malbám používali dávní předkové černé uhlíky, červenou hlínu a ještě nějakou bílou barvu. Tu nevím kde vzali:-)), ale do dnes zůstaly většinou v pískovcových skalách kresby lidí, zvířat a prostředí v jakém žili.</div><br />
<br />
<div style="text-align: justify;">To byla poslední naše zastávka, která stála z zmínku před příjezdem do <b>Christchurche</b> a ukončením tak našeho 2300km dlouhého výletu. </div><div style="margin-bottom: 0cm;"><br />
</div>Pája a Jíťahttp://www.blogger.com/profile/01446159949088838680noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5046966262716746337.post-2785860989563910702011-05-17T18:32:00.001+02:002012-04-19T04:21:32.395+02:00Christchurch<div style="text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhuxBEECNxdFaHTabDALOF4M3e0JOaMiNOZjjpWB4-BD92EEdCa0DrDLzQqoWCxaJZE9GzdDeJB8Cjr1T6d9FgKA2mZjhwW66Nplgy8dbLgtqBLu0vB4T0JESpAEpsCtZlxj6tOArcARamH/s1600/0+14.2+Christchurch.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhuxBEECNxdFaHTabDALOF4M3e0JOaMiNOZjjpWB4-BD92EEdCa0DrDLzQqoWCxaJZE9GzdDeJB8Cjr1T6d9FgKA2mZjhwW66Nplgy8dbLgtqBLu0vB4T0JESpAEpsCtZlxj6tOArcARamH/s400/0+14.2+Christchurch.JPG" width="400" /></a></div>Největší město jižního ostrova a druhé největší město NZ Christchurch bylo založeno v roce 1850 se nám stalo na 3 měsíce domovem. Historické centrum v anglikánském stylu se pyšní <a href="http://www.christchurchcathedral.co.nz/"><b>Christ Church katedrálou</b>,</a> která byla zbudována v letech 1864-1904. </div><div style="text-align: justify;">Mezi další kulturní památky, které stojí za to navštívit jsou Bridge of Remembrace (portál mostu se jmény dělostřelců nasazených v 1. a 2. sv. válce), budovy obecního úřadu, soudní budovy, Victoria square s květinovými hodinami, <a href="http://christchurchartgallery.org.nz/visit/"><b>galerie</b></a>, <a href="http://www.canterburymuseum.com/"><b>muzeum</b></a>, <a href="http://southisland.jetalumni.org/BotanicGardensMap-visitorinformation.pdf"><b>botanická zahrada</b></a> a <a href="http://www.artscentre.org.nz/"><b>art centre</b></a> (s desítkami galerií, ateliérů, obchodů, divadlem, hvězdárnou a každovíkendovým uměleckým trhem).</div><div style="text-align: justify;">Z aktivit bychom pak doporučili projížďku historickou městskou tramvají a plavbu po řece Avon na gondole nebo půjčené lodičce. Plícemi města je pak 2km čtvereční velký <b>Hagley Park</b> s hřišti na košandu, rugby, frisbee, fotbal a golfovým hřištěm.</div><div style="text-align: justify;">Nejkrásnějšími plážemi lemujícími Christchurch jsou <b>Taylors Mistake, Sumner a New Brighton</b> s molem, které nám po celou dobu pobytu sloužilo jako rybářská základna. </div>Pája a Jíťahttp://www.blogger.com/profile/01446159949088838680noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5046966262716746337.post-75238840229914376502011-05-14T02:59:00.001+02:002012-04-19T04:21:50.686+02:00Lyttelton<div style="text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://picasaweb.google.cz/pavelajita/Lyttelton" target="new" title="Klikni pro otevření galerie"><img border="0" height="180" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEJ0H5F8oXvh4DnlUOr4PnbbWzJHh-_OTSiQ2KOPnqu_11H-eYyqvFp4bDA-zrxM5lTUv9bptXnW5NsRfNwM-a7wk5lWwDFmWziIGNzUSlarOYm0_FqS7h9pTSnfMXWAZkMsJmCaizmX6N/s320/P1260403.JPG" width="320" /></a></div>Lyttelton je přístavní město ležící na úpatí sopečného kráteru, který v minulosti pomohl vytvořit <b>Banksův poloostrov</b>. Byl prvním místem příjezdu Canterburských poutníků, které sem dopravila Canterbury Association v čele s předsedou lordem Lytteltonem. Místo příjezdu je označeno na skále poblíž silnice vedoucí do přístavu.</div><div style="text-align: justify;">Cest do Lytteltonu je několik. Nejrychlejší je skrz tunel, který byl otevřen v roce 1964. Pomalejší, ale za to záživnější, je přes pohoří <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Port_Hills"><b>Port Hills</b></a>, kde se můžete kochat výhledem na oceán, zálivy a zkusit jednu z několika pěších treků.</div><div style="text-align: justify;">Za navštívení stojí místní muzeum a <a href="http://www.spin360.co.nz/timeball/roof_west.html"><b>Lyttelton Timeball Station</b></a>, která pomocí koule zavěšené na věži oznamuje greenwichský čas. Z doků několikrát denně vyplouvají trajekty do <b>Diamond Harbouru</b> a na ostrovy <b>Quail</b> a <b>Ripapa</b>.</div><div style="text-align: justify;">Jelikož Lyttelton je jeden z nejrušnějších přístavů NZélandu, chtěli jsme se sem i my podívat. Po prohlídce města a přístavu jsme se vydali na pohoří Port Hills. V půli cesty se nám ale přehřálo natolik, že jsme museli zastavit a pomalu sjet nazpátek do přístavu. Tam se nám auto přehřálo znovu, a proto jsme využili služeb žlutých andělů (na NZ AA service). Po hodině a půl přijel pán s Jeepem plným nářadí, ale nevěděl co našemu autu je. Protože se nám s přehřátím záhadně vybila baterka, pán nás nahodil a doporučil upalovat do Christchurche a v pondělí zajet do servisu. Byla totiž sobota a to tu nikdo nepracuje. Jeli jsme tedy nejkratší možnou cestou, skrz tunel, ale za tunelem jsme opět vařili. Nezbylo nám nic jiného než opět hodinu a půl čekat na žluté anděly, kteří tentokrát přijeli s odtahovkou. A tímto začíná naše 3 měsíční pauza ve městě Christchurch.</div>Pája a Jíťahttp://www.blogger.com/profile/01446159949088838680noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5046966262716746337.post-56577407274418212202011-05-14T02:58:00.001+02:002012-04-19T04:22:21.572+02:00Diamond Harbour<div style="text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://picasaweb.google.cz/pavelajita/DiamondHarbour" target="new" title="Klikni pro otevření galerie"><img border="0" height="180" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJum2metSE6WYTnJONuKc4Xhh1e4Wv6jnKxoscmdvEvQagtLqK_fIjtyX1CY0E3d3rWN2G9FhwHgC6-qkPrK9tlVN2rF8_KA6BUY2_9WgoQeyTlmsxU0BLWEMprEDpuShrO-BnnEC-NsC_/s320/P1260027.JPG" width="320" /></a></div>Diamond Harbour neboli diamantový přístav je druhým největším přístavem Lytteltonského zálivu. I když název vybízí k myšlence, že by se tu daly najít drahokamy, opak je pravdou. Do Diamond Harbouru vedou dvě cesty. Jedna 15 min jízdou trajektem z Lytteltonu a druhá po silnici lemující Lytteltonský záliv. Za navštívení stojí přístav s plážemi, <a href="http://www.godleyhouse.co.nz/"><b>Godley House</b></a> (hotel s restaurací a barem) a 7 km pobřežní trek. </div>Pája a Jíťahttp://www.blogger.com/profile/01446159949088838680noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5046966262716746337.post-47772918583241588762010-10-13T04:26:00.001+02:002012-04-19T04:22:40.064+02:00Bank Peninsula a Akaroa<div style="text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://picasaweb.google.cz/pavelajita/BanksPeninsulaAAkaroa" target="new" title="Klikni pro otevření galerie"><img border="0" height="240" src="http://2.bp.blogspot.com/_sRdlRhoSNJY/TKfjbDYckoI/AAAAAAAAIvM/ZfJLsAYQ3kg/s320/P1250463.JPG" width="320" /></a></div><a href="http://bankstrack.co.nz/"><b>Banksův poloostrov</b></a> vznikl erupcí sopek Lyttelton a Akaroa před miliony let. Díky této minulosti je poloostrov velmi hornatý a láká turisty mnoha atrakcemi. Po vrcholu pohoří vede <b>Summit Road</b> odkud je ohromující výhled na Christchurch, jižní Alpy, Tichý oceán a celý poloostrov s desítkami nádherných zálivů. </div><div style="text-align: justify;">Pro svojí polohu a rozmanitou přírodu je Banksův poloostrov vyhledávaným místem víkendových turistů, kteří mají na výběr z desítek hodinových až několikadenních treků. </div><div style="text-align: justify;">Největším městem poloostrova a zároveň nejstarším městem oblasti Carterbury je <b>Akaroa</b>. Akaroa ( maorsky dlouhý přístav) byl osídlen prvními francouzskými osadníky v roce 1840 a dodnes si zachoval francouzský nádech v podobě názvů ulic (Rue), obchodů, vinic, sýrů a příjmení. Ve městě kromě muzea a majáku z roku 1880 moc památek není, ale i přes to je jedno z nejnavštěvovanějších míst Canterbury. Místní vody jsou totiž domovem hned několika druhů unikátních mořských živočichů, mezi něž patří nejmenší delfín na světě (<a href="http://www.kcc.org.nz/hectors-dolphins"><b>Hektorův delfín neboli plískavice novozélandská</b></a>), NZélandský <b>lachtan, tučnáci</b> a nespočet druhů ptactva. Kousek od Akaroi se nachází mořská rezervace Pohatu, která se chlubí největší kolonií <a href="http://www.penguins.estranky.cz/clanky/druhy-tucnaku/tucnak-belopasy"><b>tučňáků bělopásých</b></a>. </div>Pája a Jíťahttp://www.blogger.com/profile/01446159949088838680noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5046966262716746337.post-6981771992114476742010-10-10T11:45:00.011+02:002012-04-19T04:23:07.624+02:00Waitomo ---> Wellington "2300km napříč Novým Zélandem II.část"<div style="text-align: justify;"><div style="text-align: left;"><div style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em; text-align: left;"><a href="http://picasaweb.google.com/pavelajita/Waitomo"><img border="0" height="112" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEifVTaKh9Sk6lVdFgoynQ46BvxVWlDFRj3ABZXSZogT3h0v5lyDBA5__WcGVWyG0_t82vrhUrjkeymlbo4l3M81h5aaRU9Z5wE_Aa6eryMwUOLnNxdvpSc1zvHz4Za0sWdPzMHckZ4fCiHg/s200/P1230118.JPG" width="200" /></a> </div><div style="text-align: left;"></div><a href="http://picasaweb.google.com/pavelajita/Waitomo#" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"></a></div><b>Waitomo</b>- kraj <a href="http://www.waitomo.org.nz/activities.asp">Waitomo</a> leží uprostřed západního pobřeží severního ostrova na Novém Zélandě. Tato venkovská oblast je známá svou produkcí především mléčných produktů. Hlavní sídlo kraje je městečko <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Te_Kuiti">Te Kuiti</a> přezdívané jako "<i>světová hlavní metropole ve stříhání ovcí</i>", protože se tady pořádají největší mezinárodní závody ve stříhání ovčí vlny. Okolní zelené pastviny jsou plné ovcí a skotu. V této oblasti se také vyskytují <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Weta">cvrčci Weta</a> často ve velikosti dlaně. Najdete je jenom na NZ a pomalu se jejich počty zmenšují. Tento kraj je však především znám jako oblast nekonečných vápencových jeskynních labyrintů a svítících červů Glowworms žijících v nich.<br />
</div><div style="text-align: justify;"><div style="text-align: left;"><a href="http://picasaweb.google.com/pavelajita/AranuiCave" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="150" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEifj0RI6JbgzDw7YcFYIRk19GeilksDcHb1wDYPZ3RUSkrAiEwjmuwvOvErqnihg1mlRgZdFD3dm791qnKCfrDF-ifWU-evAYRKo8nc5N6tXnG1Ir9zA5WXpQqr3iUtFDGEJoZLDybvvAdk/s200/P1230043.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" width="200" /></a></div><a href="http://picasaweb.google.com/pavelajita/AranuiCave" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"></a><b><a href="http://www.waitomo.com/aranui-cave.aspx">Aranui Cave</a></b>- v roce 1910 byl maorský lovec <b>Rukuru Aranui</b> se svým psem na lovu, když se mu pes pronásledujíc divoké prase zaběhl do předtím neznámé jeskyně. Po prozkoumání jeskyně se ukázalo že je mnohem krásnější než jeskyně Glowworm. Můžete tu vidět kolonii jeskynních cvrčků <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Weta">Weta</a>, stalaktity (rostoucí ze stropu dolů), stalagmity (rostoucí ze země nahoru), stalagnáty (spojené stalaktity a stalagmity), přírodní vápencová jezírka, krásně zdobené komnaty čistě bílými krápníky a jiné dech beroucí místa. Na počest objevitele byla jeskyně pojmenována <a href="http://www.waitomo.com/aranui-cave.aspx">Aranui Cave</a> a jako třetí v této oblasti zpřístupněna veřejnosti.</div><div style="text-align: justify;">V okolí Aranui Cave si můžete udělat pěknou procházku místní buší <a href="http://www.doc.govt.nz/parks-and-recreation/places-to-visit/waikato/maniapoto/ruakuri-caves-and-bush-scenic-reserve/">Ruakuri Bushwalk</a> kolem řeky s prohlídkou pár menších jeskyní. </div><br />
<div style="text-align: justify;"><a href="http://picasaweb.google.com/pavelajita/GlowwormCave" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="112" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhctAACqGoZZGo2bAonrd9MbBGajIe7tF4gzeIqNrq_8KRfEi-0W0k6Gv2vnb3Iwu6dbpVfL0yNWuY5CL59CJgCIR_K9waZo_ScJ0IBVGteL5_RZytAGUQKUfVCsg142UMD42bq4eF_pcYM/s200/P1230115.JPG" width="200" /></a><b><a href="http://www.waitomo.com/waitomo-glowworm-caves.aspx">Glowworm Cave</a></b>- největší, nejznámější a nejkomerčnější patrová jeskyně v oblasti <b>Waitomo</b>. Proslavená zejména její poslední částí - jeskynní komnatou nad podzemní řekou a v ní mraky modrozeleně svítících červů <b>Glowworms</b> čekajíc na svůj úlovek. Tisíce modře svítících červů v absolutní tmě nabuzují pocit rozzářené noční oblohy. Hmyz který zde létá chce pak vyletět za "<i>hvězdami</i>" ven, kde je chycen na lepkavé nitky hladových, kanibalistických asi 10cm dlouhých červíků. Vzdáleně připomínají průhledné tenké žížaly. K červům nás dovezli na dlouhých pramicích. Bohužel je zde focení a mluvení zakázáno aby se jim červi neodstěhovali pryč. Uprostřed jeskyně se v největší místnosti občas pořádají koncerty. Uměle vybudované chodníky, stovky ne-li tisíce turistů a zákaz focení v nás celkově moc dobrej pocit nevzbudil. Červi nám to ale vynahradili. </div><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://picasaweb.google.com/pavelajita/RuakuriCave" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="150" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiorackqgD-78BpJtGkMclit12C-kGf1Tmc2J1mRtTJSHoznR-4cdP4jeMFAp6ajYCbGXFGaDmu4eCP3ZDb17xSn6cFZ2hIQ2MGnnGnyREJ6REp6dJZIkJQ4eGKDzD8azqTcyVuL6VRtMbV/s200/P1230149.JPG" width="200" /></a></div><div style="text-align: justify;"><a href="http://www.waitomo.com/black-water-rafting.aspx"><b>Black Water Rafting</b></a>- v další jeskyni jménem <b>Ruakuri Cave</b> jsme si vyzkoušeli místní specialitu, jízdu na nafouklých duších po podzemní, vydatnými dešti rozvodněné řece. Tady foťák nepřipadá v úvahu (pokud není nárazu vzdornej a vodě odolnej). Vyfasovali jsme zimní neopreny, helmy se světly, gumáky, nafouknutou pneumatiku, pár informací jak jezdit a jak ne a vyrazili jsme na cestu černou jeskyní. Seskakovali jsme ze 3 menších vodopádů, plavili se po rychlých i pomalých úsecích řeky jen s čelovkou na helmě a kochali se kolem roztroušenými <b>Glowwormy</b>. Asi 3 hodiny v ledové vodě sice ze začátku pěkně studily, ale zároveň utekly jako voda.</div><br />
<div style="text-align: justify;"><a href="http://picasaweb.google.com/pavelajita/GreenEcoCave" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="150" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgUD3fiywx425jqisHo-BktPmcpUq4QzKMyuj0DGZL81umoyn7KfNOw1pC2sKCgnC4Nwl5sLvgszXAw31KiDOLipB-U31geEa_0Ae0P-HuqY1wQmg08ytWpO-nOdN2ACB0IAmwrrXMd6EU9/s200/P1230206.JPG" width="200" /></a><b><a href="http://www.greenglow.co.nz/">Green Glow eco-adventures</a></b>- nejlepší, nejdelší, největší, nejosobnější a za nejlepší cenu. Tak by se dalo shrnout do jedné věty dobrodružství z Cavingu v soukromých jeskyních jednoho nadšeného a pohodového jeskyňáře Paula. Jen já, Jíťa a náš průvodce <b>Paul Hunt</b>. To byla celá skupina. Znamená to že bylo na všechno víc času a také klidu v jeskyních komplexech. Po převlečení do vtipnejch, ale účelovejch věcí jsme se vydali na první slaňování do 30 metrové propasti, kde začíná cesta do jeskyní. Já byl v pohodě, ale Jíťa se bojí výšek tak se trochu víc třásla na okraji propasti. Po přemlouvání a ujištění že se jí nemůže nic stát se odvážila a slanila to na jedničku. Pak jí to dokonce začalo bavit a další slaňování už nebyl žádnej problém. Brodili jsme se řekami v údolí, prolejzali veliké jeskyně i malé průrvy kam jsme se vešli jen tak tak (tam jsem měl pro změnu trochu strach já, malé prostory OK, ale tohle bylo menší než malé...), obědvali jsme v jeskyni za úplné tmy jen za svitu modře světélkujících Glowwormů - což se ukázalo jako skvělý nápad jak si vychutnat i obyčejnou housku a v neposlední řadě jsme udělali pěknou řádku nádherných fotek za trpělivé a obětavé pomoci našeho zkušeného geologa, jeskyňáře Paula. Celé dobrodružství trvalo asi 7hodin a stálo jen 100$ na osobu. To je absolutně skvělá cena za tento nezapomenutelný zážitek v porovnání s ostatními extrémně předraženými soukromníky ve Waitomu! </div><br />
<div style="text-align: justify;"><a href="http://picasaweb.google.com/pavelajita/BileUtesyTriSestryASlon" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="150" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhetOhXXi2WrLgW4_RjA6JAPsMRCl7LzEvrxgXF93Fj0WUCANtyFvQZs4GI-c0_yTKXRlfeEfe93fVULOqYrUIgSiFNtKaVLFkgGxv07g_S20j7zlox_uUtwUNqNx36xCbd69uRZaxinFGh/s200/P1230336.JPG" width="200" /></a><b>White Cliffs, Three Sisters and an Elephant</b>- <b>Bílé Útesy</b> máme vyfocené jen z dálky nebyl čas na procházku kolem nich a silnice byla mimo sezónu pro veřejnost uzavřena.</div><div style="text-align: justify;"><b>Tři sestry</b> a <b>slon</b>a jsme si z blízka už prohlédli. Respektive dvě sestry, protože tu třetí už podemlela voda a spadla do moře. Tak jsme se cejtili bejt trochu podvedení :-/ Na každé ceduli, mapě i v průvodcích jsou popsány a vyfoceny 3 sestry a slon... Vstup k nim je možný jen za odlivu po nádherné písčité pláži, kolem přírodních zlatavých jeskyní a útvarů v pískovcových útesech. Tam kde je normálně voda, je při odlivu spousta ústřic. Po zhruba 20 minutách dojdete ke 2 sestrám. 2 vysoké pískovcové sloupy připomínajíc postavy jsou vlastně pozůstatky původních útesů, které na těchto místech kdysi stávali. O kus dál je masivní slon kterého až neuvěřitelně přesně voda sama vytvarovala.</div><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://picasaweb.google.com/pavelajita/BileUtesyTriSestryASlon" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="131" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgn0EimE-R43QUO2uSf3XneepE_Gv8Pq7WCb5e6335WxDbuVKxTidRR1MZUPVscFM_MsdMeiK4FTXKlIOhTqTrwvOpUuHix-GF_zdZR61B29toFOlfIk1_Q8TJeBvlQKE-xhJxnPXBjpRZj/s200/Mt_taranaki.jpg" width="200" /></a></div><div style="text-align: justify;"><a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Mount_Taranaki/Egmont"><b>Mount Taranaki</b>(maori) / <b>Mount Egmont</b>(Eng)</a>- hora Taranaki neboli hora Egmont má 2 oficiální názvy, ačkoliv je více známá pod maorskou verzí Mount Taranaki. Je to aktivní, spící stratovulkán (neboli navrstvená sopka, označení pro nejběžnější typ sopky), ležící v <b>kraji Taranaki</b> uprostřed <b>poloostrovu Taranaki</b> na západním pobřeží severního ostrova NZ. Poslední erupce byla zaznamenána v roce 1860. Hora je <b>2518metrů</b> vysoká a řadí se mezi nejsymetričtější sopečné kužely světa. Jižně od hlavního kuželu je druhý menší <b>1966metrů</b> vysoký <b>Fanthams Peak</b>. Na vrchol vede několik turistických stezek s vysokou náročností a doporučuje se alespoň základní horolezecké vybavení a aktuální informace o počasí!!! Mt. Taranaki je velmi podobná japonské hoře Fuji a natáčel se zde proto film Poslední Samuraj.</div><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://picasaweb.google.com/pavelajita/ParitutuCenPark" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="112" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiunhxGStFd_T-xejR-8a_CO-_qiAika6YC0BxqudwvzuJApESNWay5mTOtPVPc3HCwIN-7orp_MH-u6XBqHK0EFUWsQibr3rePN8HL8U-DosshIHEGYUJZewYyrYB5bVCuuruMq-H62hsY/s200/P1230410.JPG" width="200" /></a></div><div style="text-align: justify;"><a href="http://www.wonderwalkers.co.nz/default,2720,paritutu-rock-traverse-adventure-paritutu-centennial-park.sm"><b>Paritutu Centennial Park</b></a>- najdete na okraji města <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/New_Plymouth"><b>New Plymouth</b></a> hned vedle přístavu Port Taranaki. Rezervace se rozkládá na 89ti akrech a je to populární místo na pikniky. Rezervaci dominuje <b>153 metrů</b> vysoký strmý kopec <b>Paritutu Rock</b>, na který vede téměř strmá náročná cesta, o to je však krásnější výhled na ostatní kopce, ostrůvky v rezervaci, Tasmanovo moře a kužel Taranaki. Na dva ostrovy se dostanete při odlivu suchou nohou. Vrchol kopce Paritutu byl upraven a zploštěn původními Maori a sloužil jako zásobárna jídla ještě před příchodem bílých osadníků. Dnes je na vrcholu vyhlídka a země měřičský bod.</div><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://picasaweb.google.com/pavelajita/WreckOfTheGarlock" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="150" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqlj91SKmTmymuWVWx8pPMJx1Zs7wB27MTikRM9C0eIQ3pcz-feAwwyTA2fv-yZ6R_8bACJoGaUy9dwOL0JDdhJ34rw3f4DPgrxTIzAROtxXejsh9C4twGVJ1yxL0fk2UBfQrS0X0tLTHD/s200/P1230439.JPG" width="200" /></a></div><div style="text-align: justify;"><b>Wreck of the Garlock</b>- nedaleko od Paritutu Centennial Parku stojí za shlédnutí vrak staré lodi na pláži. Mořská sůl a čas tu sežrali skoro celou loď ze které zbylo jen torzo.</div><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://picasaweb.google.com/pavelajita/StoneyRiver" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="112" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhAQJnWE5AdTLBCwoGJTROzn86ARz_sY7MqpKd7_WNTdx10WsHSdzRk6gn3AX6VxS5XIWNuFYU-ZsiGaZef6BvIcLbVrX-tXXknEQiNYOy7WNNeTlsXJ7MLTfqayTVS9hE2Qgr4-VJ46ZzL/s200/P1230465.JPG" width="200" /></a></div><div style="text-align: justify;"><b>Stony River</b>- řeka známá také pod jménem <b>Hangatahoa</b>. Je jednou z mnoha řek tekoucích z hory Taranaki vlévajících se do Tasmanova moře. Řeka je plná kulatých kamenů všech velikostí a vede kolem ní pěkná procházka.</div><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://picasaweb.google.com/pavelajita/CapeEgmont" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="112" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMSQW0SBw2T9KjZ2HylvGSt0hELWtHnH58z5xlsEM7Xfk8wZ0eUt8_Cosx3rVd8TIP9Qx3JO7bkknYpCA9a8xI1hM89kwufesMWcsi-nntihqxGn2z3-CMUU68m0usbs1PouMI39K-Ax44/s200/P1230470.JPG" width="200" /></a></div><div style="text-align: justify;"><b>Cape Egmont</b>- mys Egmont je nejzápadnější místo poloostrova Taranaki. V roce 1642 byl pojmenován "<i>Cabo Piter Boreels</i>" holandským objevitelem <b>Abelem Tasmanem</b>, ale v roce 1769 byl přejmenován na <b>Cape Egmont</b> britským objevitelem <b>Jamesem Cookem</b>. To proto, protože Abel Tasman vzhledem ke špatné viditelnosti nemohl horu Egmont vidět. James Cook ji viděl a pojmenoval místa společně jmény mys Egmont a hora Egmont (více známá pod maorským jménem Mount Taranaki). Na mysu je maják, který byl postaven na ostrově <b>Mana</b> v blízkosti <b>Poriua</b> a přemístěn v roce 1877 na současné místo Cape Egmont.</div><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://picasaweb.google.com/pavelajita/OpunakeBeach" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="112" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiQwFO2m-TVVLH_uzKs_B4Xe1vV9tWo0BGx4SqpzT1i64xJ9hpsMawFEeKcn_fymSGHqxcmxrWXAsabT5hBma-kyOY2odz1kW4EpCRbushFU1h9Mfem0NZX07f9FtpMvtapr7-rftaTBSlJ/s200/P1230502.JPG" width="200" /></a></div><div style="text-align: justify;"><b>Opunake Beach</b>- je jednou z nejlepších surfařských pláží v Taranaki nacházející se 45km jihozápadně od města New Plymouth. Malé městečko Opunake přímo protíná silnice <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/New_Zealand_State_Highway_45">State Highway 45</a> známá jako "<i>surfařská silnice</i>". V létě se místní pobřežní ubytovací areál promění v ráj surfařů.</div><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://picasaweb.google.com/pavelajita/DawsonFalls" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhRIi7K3OInE8F7DOqvYVd7ThbvdxGuIgS3D-OrwZvwvNT4h-Fu5iHwl69fzOmxY1rCm8JBURJEzqtRHlJEv98T12DgnDIaL4mHYT6yHVUFJGTeb7radCFkHC05Fw0WRf9stXNofzXdfMP4/s200/P1230548.JPG" width="150" /></a></div><div style="text-align: justify;"><a href="http://www.doc.govt.nz/parks-and-recreation/places-to-visit/wanganui/taranaki-area/dawson-falls-roadend/"><b>Dawson Falls</b></a>- krásný 18ti metrový vodopád Dawson byl objeven <b>Thomasem Dawson</b>em, když prozkoumával horní tok řeky <b>Kapuni</b> a málem z vodopádu spadl dolů. Poté si kousek od něj postavil chatu a strávil spoustu času prozkoumáváním okolí Taranaki. My jsme si ho prohlédli jak vypadá rozvodněný po vydatném dešti.</div><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://picasaweb.google.com/pavelajita/OhaweBeach" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="112" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVIQc7WEytkonomrTle8zCEdHQvTzbrdJS5iUTXILGgEZLC-vNGBhOXG7SANX1vxAIAFVZXgpapuSQI7FA1G_g_uk86Tljqi9Dyvv0nTwpNokeI-a1aDJyBF8XaRXgVDpehjKo2Z-tfeZp/s200/P1230553.JPG" width="200" /></a></div><div style="text-align: justify;"><b>Ohawe Beach</b>- pláž Ohawe jsme našli asi 7km západně od města <b>Hawera</b> přímo u ústí řeky <b>Waigongoro</b>. Tato pláž je známá především jako první naleziště kosterních ostatků dávno vyhynulého, gigantického, nelétavého ptáka <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Moa"><b>Moa</b></a>. Ještě ve 14 st.n.l. údajně v oblasti Taranaki žilo hned několik druhů ptáků Moa. Vzhledem by se dal přirovnat k dvojnásobně většímu pštrosovi.</div><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://picasaweb.google.com/pavelajita/HaweraTower" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1sCmiZyDHHpICkUWdWH3PET__I8DcblerOIrQbD9nhle1XSmPqOxLdtoijvNC33FYyxnLiCQ_eKJTneTXIyV7YOqg-k8W6AlVRetSt84qJXJ1MF_TS13Kcu7M4LNvLIIwGgLVpaWJqOJ4/s200/P1230567.JPG" width="112" /></a></div><div style="text-align: justify;"><b>Hawera Tower</b>- upravené jedenácti tisícové městečko Hawera má ideální polohu. Začíná nebo končí v něm proslulá surfařská dálnice State Highway 45 a je to z něho 20 minut k hoře Taranaki. Je zároveň druhým největším městem kraje Taranaki a to z něj zejména v letních měsících činí výchozí bod turistů, surfařů i jiných návštěvníků. Hawera Tower je vodárenská věž postavená roku 1912 po ničivém požáru centrálního Hotelu. Pojišťovna požadovala postavit vodárenskou věž jako požární nádrž. Dnes slouží jako rozhledna do širokého okolí jak na moře, tak do města a na horu Taranaki.</div><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://picasaweb.google.com/pavelajita/TheWhanganuiRiverRoad" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="112" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjqTyiAsGJBsqD-ioZ8UHqSBoItRcfEeH66Vuqs93Ych7mB2Y2rRGGehK0eiNEvLVeJdTpCJDDbIXIeECKwXGNteW3W1z0zpAH8kDUsODkXoxOHTo9eVmPsMjDLmNgu8x-zhwoXDc_fv_DV/s200/P1230776.JPG" width="200" /></a></div><div style="text-align: justify;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjcInzSYpgFtn8hwF4P66pG8ytcAF0D2vZ8BWidaWgj-NjeqvJI5T2mP15AmLL2nOQu0GOU6PN9yCTU60PNRv_Rzx8bBVyGBAVXbb2FrzcQhZRIM0ATFG3T4rqGkczmiFsKIfga4EeGMx7R/s1600/P1230622.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"></a><b>Whanganui</b>- bylo takto oficiálně přejmenováno v prosinci 2009, aby se správněji vyslovovalo. Původní název je Wanganui. Toto krásné historické město má centrum vystavené ve <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Victorian_architecture">Viktoriánském stylu</a>. Populace je 44000 obyvatel a najdete ho na západním pobřeží severního ostrova Nového Zélandu, 200km severně od Wellingtonu. Městem protéká řeka Whanganui která se zde vlévá do Tasmanova moře.</div><div style="text-align: justify;"><br />
</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://picasaweb.google.com/pavelajita/TheWhanganuiRiverRoad" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="112" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEij2XM0NSuQtov-2s1oHD3lmorRd2oRIs3vAVeiuaq_CWsiNaZZDhQHN8hSw8p2TW_JEpKM3jmy3le2iExpfpFGvCx9HoTZbMfAZnkBa8qfpPlbFzkFh14BgmtbbwFI5iY7wn4ep8lhEZS8/s200/P1230622.JPG" width="200" /></a></div><div style="text-align: justify;"><b>Whanganui River</b>- je se svými 290ti kilometry třetí nejdelší řekou NZélandu. Stejně jako město i řeka byla přejmenována z Wanganui River na Whanganui River už v roce 1991. V tomto případě bylo tak učiněno z jiného důvodu. Místní řeka byla často zaměňována s řekou Wanganui River z jižního ostrova a lidé pak byli názvy zmateni. Whanganui River pramení v <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Tongariro_National_Park">národním parku Tongariro</a> na jednom ze tří aktivních NZ vulkánů a většina horního toku protéká národním parkem Whanganui. Whanganui River je nejdelší splavnou řekou NZ a tím pádem je rájem pro veškeré vodní sporty zahrnujíc kánoe, veslování, populární <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/File:Shotover_Jet,_Jet_Boating_the_Shotover_River_Canyons,_Queenstown,_New_Zealand.jpg">Jetboaty</a> (extrémně rychlé motorové čluny) vodní lyžování a jiné. Jen v sezóně...</div><div style="text-align: justify;">Počínajíc městem Whanganui je 80km toku lemováno silnicí <a href="http://whanganuiriver.co.nz/rivermap/">The Whanganui River Road</a>. Ta nás vedla úžasnou krajinou s hustou buší, kolem výhledů na hluboká klikatá údolí vytvarované řekou samotnou, ukázala nám provazový most jak z Indiana Jonese, malebnou vesničku Jerusalem, nádhernou maorskou osadu, historický vodní mlýn Kawana Mill s věčně otevřenými dveřmi pro kohokoliv, útesy plné usazených obřích Bluff ústřic z dob kdy tu bylo ještě moře a mnoho dalšího. Silnice vede po štěrku ale stojí to za to. Dovede vás až do vesničky Pipiriky, která je výchozím bodem Jetboatů k legendárnímu mostu uprostřed husté nepřístupné jungle,. Bridge to Nowhere (most do nikam). </div><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://picasaweb.google.com/pavelajita/RuakawaFalls" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="112" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8yrybDq1Zvcz_WS87g-iNGI2GMC22JgZz9clc64fMMXJYigd-HjcQNsdRA-cKXVGmNak2RRLd5hlGvq20UDb4200V04Qp0-c3UTtNUuxZ2fs4ff9da4h0pQ6OWSA7gFW0dOFVYcKIDIqP/s200/P1230768.JPG" width="200" /></a></div><div style="text-align: justify;"><b>Ruakawa Falls</b>- vodopád Rukawa Falls je zařazen mezi nejlepší desítku vodopádů Nového Zélandu. 15 metrů vysoký a 50 metrů široký vodopád najdete na řece Mangawhero a je na něj úžasný výhled z dobře značené vyhlídky od hlavní silnice SH4 mezi Whanganui a Raetihi.</div><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://picasaweb.google.com/pavelajita/ParaparaumuAKapitiIsland" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="112" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhMzi9obmbRPATjGkvM6ow4SkzLY3EbJz0lnm4SL8lpqyOUo73y4U9QmoksePMEeI1SJvpun6w98KoAIMHEjQfRESEnvp1_vcnJMbE0BHrj78uCKvwMHlK2zOx40CHbRgv1vkxPkEZJOd7E/s200/P1230844.JPG" width="200" /></a></div><div style="text-align: justify;"><b>Paraparaumu a Kapiti Island</b>- město Paraparaumu leží 50km severně od hlavního města Nového Zélandu, <b>Wellington</b> na pobřeží Kapiti. Je to město s populací 25000 lidí a největší střední školou na NZ.</div><div style="text-align: justify;">Z mého pohledu je asi nejzajímavější místo lokality ostrov Kapiti 2km široký, 10km dlouhý a v nejvyšším místě 521metrů vysoký. Je vzdálen na dohled 8km západně od pláže Paraparaumu. V 18tém a 19tém století se na něm usadili maoři z mocného kmene <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Ng%C4%81ti_Toa" title="Ngāti Toa">Ngāti Toa</a>.Ostrov byl pro ně výchozím bodem pro cesty na kánoích na řeku Whanganui a na jižní ostrov do oblasti Marlborough. Okolí ostrova bylo dříve místem, kde se rozmnožovali velryby. Pro maori to byl dobrý zdroj potravy, ale pak přišli bílí osadníci. V druhé polovině 19st. založili malou velrybářskou vesnici Paraparaumu s továrnami na velrybí olej a asi 2000 lidí velrybářů se usadilo přímo na ostrově Kapiti. Časem je tu všechny vybili.</div><div style="text-align: justify;">Dnes je ostrov chráněnou přírodní rezervací s přístupem na povolení. Také několik kilometrů čtverečních moře v okolí ostrova je chráněnou rezervací a oblíbeným vyhledávaným cílem potápěčů.</div><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://picasaweb.google.com/pavelajita/QueenElizabethPark" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="112" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiPT34Smp3rfA20RIaBb8xjzcroHKXSF_OJLoogjyE2J0MIMCmxt6IbpSnePQzrmQlfXKerNgcZiIEAuvDL2fi5rT3bc48fdpidDwtNQo8Okhn0CX1iWvaq-5Wbapi-JiSRAJvzNFcvNERc/s200/P1230823.JPG" width="200" /></a></div><div style="text-align: justify;"><a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Queen_Elizabeth_Park,_New_Zealand"><b>Queen Elizabeth Park</b></a>- Queen Elizabeth park je regionálním parkem Wellingtonu. Byl pojmenován podle britské královny <b>Queen Elizabeth II</b>. před její korunovací a roku 1953 otevřen královskou návštěvou. Najdete zde poslední přírodní duny na <b>pobřeží Kapiti</b>, mnoho naučných procházek, muzeum tramvají města Wellington, mnoho druhů domácího ptactva (<i>viděli jsme i ptačího rybáře Kingfisher - velikej Ledňáček</i>) a také je tu spousta místa pro pikniky s dobrým zázemím.</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"></div><div style="text-align: justify;"><br />
<div style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em; text-align: left;"></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQPQzeiG4KHhzdxIo6mZpvTJJnvcD-iGqNajYJGJgdaNXNc0Cz3lMHZzy2gxOawhlUJz8opfmeFvpZfWHZqSFf8giyyeovwPN-wT6j7Zf6vhDjALk_VHo3OXMX0ne9OD3e-mJN6u07fE5h/s1600/wellington1.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"></a></div><div style="text-align: left;"><a href="http://picasaweb.google.com/pavelajita/Wellington" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="138" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQPQzeiG4KHhzdxIo6mZpvTJJnvcD-iGqNajYJGJgdaNXNc0Cz3lMHZzy2gxOawhlUJz8opfmeFvpZfWHZqSFf8giyyeovwPN-wT6j7Zf6vhDjALk_VHo3OXMX0ne9OD3e-mJN6u07fE5h/s200/wellington1.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" width="200" /></a></div><a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Wellington"><b>Wellington</b></a>- je hlavním městem NZélandu a po Aucklandu a Christchurchi třetím největším městem v zemi. Leží na jihozápadním výběžku severního ostrova NZ vedle <b>Cookového průlivu</b> ve "<i>řvoucích čtyřicítkách</i>", jednom z největrnějších míst světa. Čtyřicátý stupeň jižní šířky je znám námořníky svými prudkými a poměrně stálými větry, které jim pomáhali v cestování oceánem.</div><div style="text-align: justify;">Wellington je hlavním obchodním, finančním a politickým cetrem v zemi a v roce 2009 byl umístěn na 12 místo ve světovém žebříčku kvality živobytí.</div><div style="text-align: justify;">Do dnes také drží jedno z méně oblíbených prvenství a to jako epicentrum největšího zemětřesení (<i>8,2 st. Richterovy škály - roku 1855</i>) v historii země.</div><a href="http://www.blogger.com/goog_806329557"><br />
</a><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://picasaweb.google.com/pavelajita/TheMuseumOfNewZealandTePapaTongarewa" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="150" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnUEPZ1wGzqAr-zCoN59bJ_bRBGwxSYeXWp8iQ8Jxs2vzqcHZJH3CkfNr2Cm0myzjy9hhbEj0DY0g6VqxTlOKiKFZ7waBBmeBNpizqJ_Dox24BctKzHByCxebPxbZXLlpT_ePOrPY4HHSI/s200/P1230867.JPG" width="200" /></a></div><div style="text-align: justify;"><a href="http://www.tepapa.govt.nz/pages/default.aspx"><b>The Museum of New Zealand Te Papa Tongarewa</b></a>- v centru Wellingtonu je umístěno národní muzeum Nového Zélandu slavnostně otevřené 14.2.1998 a místními nazývané <b>Te Papa</b>, což by se dalo přeložit jako "<i>místo pokladů naší země</i>". To v podstatě přesně popisuje co v museu naleznete. Jelikož Nový Zéland nemá bohatou historii jako Evropa nebo jiné části světa, vystavují a představují zde poklady NZélandu. Uvidíte tu ohromné sbírky multimediálně popsané přírody a přírodního bohatství jako jsou rostlinstvo, zvířectvo, nerostné bohatství a samozřejmě detailně vysvětlené procesy vzniku NZ až do dnešních dní. Největším lákadlem bude pro každého nedávno chycená a ve formaldehydu naložená gigantická oliheň - <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Krakatice_obrovsk%C3%A1"><b>Giant Squid</b></a>, největší sbírka ručně vyrobených maorských přívěsků z drahokamu <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Nefrit"><b>Nefrit</b></a>u (také Jade, Jadeit, maori Pounamu, Greenstone atd...) na NZ. Tento drahokam je jedním z nejtvrdších nerostů na stupnici tvrdosti a trvalo měsíce než maoři dali Nefritu tvar a udělali z něho přívěsek. Pro maori má magickou moc a snadno učaruje každého kdo se s ním osobně seznámí. Mě se stalo to samé...</div><div style="text-align: justify;">Dále si můžete v sekci zemětřesení zažít simulaci otřesů o síle 7.8 st. Richterovy škály</div><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://picasaweb.google.com/pavelajita/CookuvPruliv" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="170" src="http://3.bp.blogspot.com/_sRdlRhoSNJY/TK7tsRkCfqI/AAAAAAAAIyY/leGlrUPZllQ/s200/Wairau_River_Map.jpg" width="200" /></a></div><div style="text-align: justify;"><a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Cook%C5%AFv_pr%C5%AFliv"><b>Cookův průliv</b></a>- je za nepříznivých podmínek nechvalně znám zrádným počasím, extrémně silnými větry a rozbouřenými vodami, které už pohltily mnoho lodí. Nám počasí vyšlo. Teda až na to, že ráno byla zima jak v ruským filmu, mrholilo a byla mlha. Na moři se to ale vybralo, žádná bouře se nekonala, trajekt Bluebird nás dovezl v klídku a pohodě a dokonce máme i pár pěkných fotek z přejezdu na jižní ostrov. Vypluvalo se z Wellingtonu a za tři a půl hodiny jsme připluli na jižní ostrov do malého poklidného městečka Picton.</div>Pája a Jíťahttp://www.blogger.com/profile/01446159949088838680noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-5046966262716746337.post-52950856269113555472010-09-13T13:06:00.008+02:002012-04-19T04:24:29.893+02:00Týden po Velkém Zemětřesení<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiPRaFlphIjvKGKB8t1iZBHskrwvHfEHUoNHl4Zmc56Yc0uo3lvK9kmDeYg7Gqs2Q_1ZThFQsr9DrKmHEx2gweLel1vwdPyOoU8N2Y75IqLzMaSv1lZ4LdJ3IM7-5dhFrMLdqirorN5u2jl/s1600/demolice2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="267" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiPRaFlphIjvKGKB8t1iZBHskrwvHfEHUoNHl4Zmc56Yc0uo3lvK9kmDeYg7Gqs2Q_1ZThFQsr9DrKmHEx2gweLel1vwdPyOoU8N2Y75IqLzMaSv1lZ4LdJ3IM7-5dhFrMLdqirorN5u2jl/s400/demolice2.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Druhá nejstarší pivnice Famous Grouse Hotel v Canterbury je spolu se stovkami jiných domů také v demolici.</td></tr>
</tbody></table><div style="text-align: justify;"><b>7 den po zemětřesení</b> - Přetrvávající středně silné a i hodně silné otřesy stále neutichají. Neburácí to už sice několikrát v hodině jak to bylo ještě přede včírem, ale v průměru jednou do dvou hodin. Síla otřesů se nedá předpokládat vzhledem k tomu, že se epicentrum pokaždé stěhuje. Téměř po každé se to "hne" na jiném místě a v jiné hloubce v podzemí z čehož se pak odvíjí hlučná nebo méně hlučná podzemní exploze a následná síla otřesů. U zemětřesení platí, že čím je epicentrum blíže k povrchu země, tím je exploze a otřes silnější. Bohužel pro nás valná většina všech pohybů zemských desek se odehrává do vzdálenosti 40km od centra Christchurche a v maximální hloubce 20km. A to je hodně mělký pohyb!!!</div><div style="text-align: justify;">Po včerejší zkušenosti z práce se máme o hodně víc na pozoru než do teď. 5.1 st. Richterovy stupnice ve vzdálenosti 10km od centra a v 5ti km hloubce, udělal ve fabrice ve které pracujeme takovej rachot, že už jsme se tam ten den radši nevrátili. Plechové střechy, kovová hala, světla, klimatizace a vše co bylo uvnitř řinčelo jako když si nad hlavou pořádně zatřepete ohromnou krabicí se stavebnicí Merkur.</div><br />
<b>9 den po zemětřesení</b> - Napjatá atmosféra se pomalu uklidňuje. Kolegové se v práci přestávají lekat každého zaskřípání, hluku a konečně zase slyšíme i pozitivnější rozhovory, než že to někomu zase rozbilo nebo sebralo dům. Aftershocky se den ode dne vyskytují méně a méně. Na síle jim to ale moc neubírá. Od dnešní půlnoci do teď, což je 22hodin bylo 10 aftershocků v síle od 3,2 do 4,2 st. Richterovy stupnice.<br />
<div style="text-align: justify;">A víte co je na tom nejhorší??? Začínáme si na to zvykat...</div><div style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"><b>A jak to vypadá ve městě?</b> Špinavé ulice od písků, které byly vytlačeny od někud z hlubin spolu s bahnem ohromným tlakem zemětřesení na povrch skrz travnaté plochy i asfaltové silnice se deštěm pomalu omývají.</div><div style="text-align: justify;">Menší praskliny v silnicích byly na rychlo poopraveny a tam kde jsou ty veliké i metrové praskliny, tam je to do dnes uzavřeno a hlídáno policií a vojáky. Některé mosty jsou také uzavřené.</div><div style="text-align: justify;">Doprava je hustší než kdy před tím, protože v centru i okolí je uzavřená spousta ulic a probíhají demolice porušených domů. Tam kde byly starší ulice to vypadá jako když nás na základce třídil učitel tělocviku na 2 družstva. Prvý, druhý, prvý, druhý, prvý, druhý......... </div><div style="text-align: justify;">Prvý zůstane stát a ten druhý? Ten jde do demolice! Ulice pak vypadá následovně. Dům, suť, dům, suť atd...</div><div style="text-align: justify;">Smutné na tom je, že od zemětřesení nikoho do domů pro nic nepustili a tam kde dostali visačku k demolici, tak tam jim zbourali dům se vším co v něm bylo!!! </div><div style="text-align: justify;">Přijde mi to dost hloupé! Jedna věc je chránit lidi aby jim nespadl dům na hlavu a věc druhá přijít úplně o všechno co člověk kdy měl. Zůstanou vám tak jenom vzpomínky a někdo jinej se na smeťáku z utrpení jiných napakuje co hrdlo ráčí!!!!!!!!!!!!</div><br />
<iframe frameborder="0" height="350" marginheight="0" marginwidth="0" scrolling="no" src="http://maps.google.co.nz/maps/ms?ie=UTF8&hl=en&msa=0&msid=114215793670404019839.00048f8b8d6da4188d66e&source=embed&ll=-43.521491,172.220006&spn=0.543325,0.960016&output=embed" width="425"></iframe><br />
<small>View <a href="http://maps.google.co.nz/maps/ms?ie=UTF8&hl=en&msa=0&msid=114215793670404019839.00048f8b8d6da4188d66e&source=embed&ll=-43.521491,172.220006&spn=0.543325,0.960016" style="color: blue; text-align: left;">Christchurch earthquake: Where the land shook</a> in a larger map</small>Pája a Jíťahttp://www.blogger.com/profile/01446159949088838680noreply@blogger.com1