Great Sugar Loaf - Wicklow Mountains

Už na výletě do Powerscourt jsem si vyhlédl další výlet. Byl jím nedaleký kopec Great Sugar Loaf, který byl vidět snad ze všech koutů zámeckých zahrad...
Něco o něm:

Jeho špičatý tvar vyčnívající z okolní krajiny a zbarvení mu dali jméno, které v překladu znamená něco jako "Úžasná cukrová homole". Je znám také jako Big Sugar Loaf ("Velká cukrová homole"). Východně od něj, za rychlostní komunikací N11 vedoucí z Dublinu do Wicklow, se nachází jeho menší brácha Little Sugar Loaf. Great Sugar Loaf je vysoký 501 m.n.m. Jeho strmé svahy a izolovanost od ostatních kopců z něj dělají opticky vyšší kopec, než ve skutečnosti je. Jelikož se výška měří od moře a to je jen o pár kilometrů vedle, tak by to byl z pláže slušnej výšlap na špici... Velice často je díky jeho tvaru chybně označován za vulkán. Věděli jste, že Irsko žádný vulkán nemá?... Je to vlastně erozi odolávající usazený sediment z hlubokých moří z období Devonu.
O samotném výletě:
Do městečka Enniskerry jede Dublin bus č.44 z centra Dublinu. Z Enniskerry na vrchol mě čekalo přibližně 8km pěšky po místních silničkách. Pod kopcem jsem se nechal na správnou cestu k vrcholu navést od přátelského starousedlíka, který poblíž sekal trávu. Na parcelách u úpatí kopce, se mezi kamennými a přírodními ploty, pasou ovce. Ve vrchní části kopce, místní bohatě kvetoucí horská flora plynule přechází v kamenný vrchol bičovaný jak horským tak přímořským nárazovým větrem. Po ostrém výstupu kamenným svahem budete odměněni skutečně skvostným výhledem po širokém okolí. Uvidíte kus Dublinu, přístav Bray, velikou část pobřeží táhnoucí se na jih, hluboké údolí pod kopcem směrem k Little Sugar Loafu a také kopcovité pohoří Wicklow. Jedním slovem nádhera! Když nepočítám pohledy z alpských skoro"čtyřtisícovek", tak neznám moc lepších výhledů!!!
Cesta zpět:
Dolů jsem šel jižní, druhou cestou. Touto cestou sem proudí většina návštěvníků, kteří mohou nechat auto nedaleko pod kopcem a snadno se na vrchol vydat. Následně mě čekalo asi 12km z kopce k pláži v Greystones. Tam jsem si koupil zpáteční lístky na vlak DART do Dublinu. Poté jsem si šel bos namasírovat unavené nohy o jemný písek na písečné pláži označené Blue Flagem (vlajka značící prvotřídní pláže Irska) a brouzdnout se chladným mořem:) Vskutku zasloužená odměna!

Wicklow Mountains

Druhý den, hned po výletu do Powerscourt Estate, jsme se vydali do samotného pohoří Wicklow.

Poprvé jsme využili možnosti svézt se s poznávací cestovní kanceláří, která podniká celodenní výlety do pohoří. Tuto možnost jsme zvolili poté co jsme si propočítali všechny možné varianty výletu. Vlaky sem nejezdí, půjčení auta na jeden den je drahé a bloudit pěšky se nám tady taky nechtělo. Nehledě toho bychom skoro nic nestihly projít. Proto ta cestovka. Řidič nám dělal zároveň průvodce a ukázalo se že o těchto horách ví opravdu hodně a ne jako nějací průvodci co mluví jako knihy...
Z centra Dublinu jezdí cestovek několik, až na vyjímky téměř stejné trasy. My jsme si vybrali Day Tours, protože jako jedni z mála měli malý, velkými okny prosklený autobus. Cena byla také dobrá, 23euro na hlavu.
Start byl v 9 ráno z O'connell Street.
První zastávka byla v přístavu Bulloch Harbour Dalkey kam se sjíždějí rybáři z blízkého okolí a prodávají zde své úlovky.
Druhá zastávka už byla ve Wicklow v zrenovované budově vítajíc předem dohodnuté zákazníky na kafe a k možnosti si koupit nějakej ten suvenýr. U tohoto domu také protéká potok, nad kterým se tyčí zachovalý kamenný most Derrybawn Bridge z roku 1700.

Třetí zastávka, byla tou z mého pohledu nejočekávanější. Jednalo se o Glendalough (irsky: Gleann Dá Loch, v překladu "Údolí dvou jezer"). Toto ledovcové údolí umístěné v centru pohoří Wicklow bylo proslaveno už v 6.st raného středověku, kdy zde sv.Kevin kněz, poustevník položil základy klášterní osady. Tato osada byla zničena roku 1398 Anglickými vojsky. Válcovitá kamenná věž a kamenné domy však zůstaly dodnes. Věž sloužila v dobách ohrožení jako úkryt pro místní. V případě ohrožení se do ní lezlo po provazovém žebříku oknem. Věž proto nikdy neměla z bezpečnostních důvodů vchod. V okolí věže je velmi starý hřbitov, ruiny kláštera a malý kostelík. Na tomto místě, jsme dostali asi 2 hodiny času na prohlídku okolí, dost na procházku kolem jednoho ze dvou jezer v mohutném údolí.

Čtvrtá zastávka, 5 minut od Glendalough, byla určena na jídlo a občerstvení v malinké vesničce plné restaurací a shopů pro turisty.
Pátá zastávka byla u úzké silnice nad ohromným pozvolně padajícím vodopádem Glenmacnass Waterfall.
Šesté místo, které jsme navštívili byl Sally Gap. Je to jakési horské sedlo s typickou krajinou, vzácnou květenou a širokým výhledem po okolí. V této oblasti se vyskytuje mnoho Lišek. My jsme však žádnou neviděli.

Sedmá a poslední zastávka, byla vysoko nad jezerem Lough Tay. Jezero leží ve skalnatém údolí. I ze zhora je vidět tmavě hnědě zbarvená voda v něm a proto se mu říká, že je to největší pinta Guinnesse v Irsku. V tomto krásném údolí u jezera, se natáčeli i scény z filmu Statečné srdce, ps.I love you a Excalibur.

Celý výlet bych ohodnotil na výbornou. Nenadřete se, podíváte se na hodně míst, dobře se najíte a ještě se od průvodce dozvíte spoustu zajímavostí o této krajině, kterých by jste si pravdě podobně vůbec nevšimli. Možná jsem čekal od Wicklow trochu více. To je však tím, že každý o Wicklow hodně mluví (nej,nej,nej...). Kdybych mohl porovnávat, přirovnal bych to naší Šumavě. Kopcovitý terén plný dech beroucích míst a parádní místo pro aktivní i pasivní odpočinek.

Zámek Powerscourt Estate a jeho honosné zahrady.

Powerscourt Estate, leží v blízkosti městečka Enniskerry jižně od Dublinu v kraji Wicklow. Je znám především jeho zahradami a zámkem na pomezí hor Wicklow, rozprostírající se na ploše 19ha.
Zámek - Vznik budovy se datuje do 13.st, kdy na místě zámku stál hrad. Ten byl v průběhu let 1731 až 1741 ve velkém přestavěn Německým architektem Richardem Casselsem. Na rozdíl od jeho stylu tvorby pošmurných a šedivých staveb Richard vystavil "vzdušný zámek" s dvěma věžemi, tak jak by ho John Vanbrugh (anglický architekt a dramatik) chtěl. To proto je budova na vrcholu kopce nad údolím s nádherným výhledem do kopcovitého terénu Wicklow. Zámek však v roce 1974 lehl popelem a v roce 1996 byly trosky zámku zrenovovány do dnešní podoby.
Zámek a zahrady - Když bylo Mervynovy Wingfieldovy v roce 1844 8 let, zdědil v Irsku 200km2 pozemků zahrnujíc taktéž Powerscourt Estate. Po završení 21 let začal rozsáhlou obnovu zámku a začal tvořit nové zahrady. Stavbou zahrad byl inspirován po návštěvě paláce Versailles, paláce Shönbrunn v blízkosti Vídně a zámkem Schwetzingen u Heidelbergu. Zahrady byly budovány 20 let do roku 1880. Dnes je zámek se zahradami majetkem rodiny Slazengerů. Hlavními atrakcemi jsou kamenná věž Valley, Japonské zahrady, sochy okřídlených koní, jezero s Tritonem, hřbitov pro zvířátka, obezděné zahrady, brána Bamberg a Italské zahrady.
Vodopád - Přibližně 8km od zahrad, můžete také navštívit 121m vysoký vodopád Powerscourt Waterfall, který je nejvyšším v Irsku.