Howth II. aneb "Jak jsme vyrazili na Tuleně"

Tak je to tady. Další článek z nového dobrodružství.
Toto místo jsme již jednou navštívili. Jedná se o poloostrov těsně nad Dublinem. Podrobnosti jistě naleznete v našem archivu... Navštívili jsme ho znovu. Dozvěděli jsme se totiž, že jsme opoměli něco, co stojí za to vidět na vlastní oči. Je to Tuleň Šedivý, kterého je možno na tomto poloostrově zahlédnout. Žádné klece, skla, bariéry ani krotitelé těchto skutečně divokých "mořských prasat" jak se jim po pravdě přezdívá podle jejich zahnutého rypáku. Možná je to také tím, že si rádi počkají na rybí odřezky a zbytky naházené zpět do moře. Prostě stejně jako prasata, snědí vše co jim přijde pod rypák. Jediné co jsme věděli bylo to, že tady někde jsou...
A ještě to nebylo stoprocentní. Jak se na první pohled zdálo, není až tak jednoduché je najít, když nevíte kde hledat... Poslední místo kam jsme chtěli před odjezdem zajít byl pro nás nelákavý přístav plný starých, zrezivělých přesto však funkčních rybářských bárek. A právě toto místo je to co se místním tuleňům líbí. Pozornost lidí, před kterými se předvádějí jako v Zoo, dostatek snadno dosažitelných a voňavých zbytků ryb v kombinaci s klidnou zátočinou. Být tuleňem, tak si tady taky válím šunky:)) Halychoerus Grypus se dorůstá až 300kg. To znamená, že mají místní rybáři, možná k jejich nelibosti, postaráno o pořádnej kus reklamy. A ne jen jeden kus, je jich tu hned celá rodina!!!

Malahide

Menší město na sever od Dublinu na východním pobřeží Irského moře.Dá se sem dojet zhruba za půl hodiny jak městskou hromadnou dopravou tak Dartem, což je obdoba Pražského metra a vlaku dohromady, které jezdí jen nad zemí přímo z centra Dublinu. Je to zajímavé město s velikým parkem, starým zámkem, menším přístavem a písečným pobřežím. Na místě dnešního zámku založil první hrad Richard Talbot již v roce 1185 a tato rodina zde žila až do roku 1973, kdy ho prodala obci. V 2. pol. 18. století byl hrad přestavěn na barokní zámek (z té doby se dochovaly některé interiéry) a v 19. století byl romanticky upraven do dnešní podoby.

Hrobky - Newgrange, Knowth a Dowth

Vše o nejznámější hrobce Irska je velice pěkně popsáno a vysvětleno zde - Newgrange

V této oblasti se však nacházejí další megalitické poklady z této doby z nichž některé jsou starší než samotné Newgrange! Proto je nesmíme opomenout.

(rozhodně stojí také za návštěvu!)

Knowth - sousední hrobka je největším chodbovým hrobem v Brú na Bóinne, ačkoliv není tak známá jako Newgrange. Do jejího nitra vedou dvě oddělené chodby zakončené dvěmy pohřebními místnostmi, které vynikají bohatostí umělecké výzdoby. V kruhu kolem hlavní stavby se nachází osmnáct menších chodbových hrobů. Vykopávky zde stále pokračují. Výzkumy jsou tu však obtížnější než v Newgrange, neboť se po konci období megalitických kultur na hrobky zapomnělo a pozdější osadníci si na nich postavili svá obydlí.

Dowth - Třetí významná hrobka se podobá jak Newgrange, tak i Knowthu. Památka není v důsledku probíhajících vykopávek v současnosti zpřístupněna veřejnosti.
Stavby jako Newgrange a další menší památky na megalitickou kulturu rozeseté po celém Irsku sehrály svou důležitou roli i po příchodu Keltů. Ti ostrov osídlili pravděpodobně v několika vlnách v letech 500-150 př. Kr., v dobách kdy zde po původních neolitických obyvatelích, zůstaly právě jen ony záhadné kamenné stavby - vztyčené kameny a mohylové hroby. Keltové si je začlenili do své mytologie jako sídy, místa v nichž přebývá lid Tuatha de Danaanů, polobohů z Jiného světa. Ti se tam se svou magií ukryli právě po příchodu nových obyvatel. V keltské mytologii je nespočet příběhů o hrdinech, kteří tento Jiný svět navštívili a o dobrodružstvích, jaká tam zažili. Přinejmenším v noci o keltských svátcích Beltain a Samhain padají podle pověstí bariéry mezi těmito dvěma světy a ze sídů vylézají různé čarovné bytosti, čarodějnice a víly.

Koňský trh- Dublin, Smithfield

"V jednom dni návštěva dvou zajímavých míst jsme si mysleli". Byla to však pravda jen z jedné poloviny jak se později ukázalo. Na strankách Dublinu byl tip na netradiční podívanou. Jedná se o koňský trh na místním náměstí Smithfield, nedaleko centra, hned vedle palírny Whiskey Jameson. Trh se koná každou první neděli v měsíci a mělo tu být mnoho desítek koní. To co jsme viděli byla jen ztráta času. Na náměstí se sešlo sotva 20 koní s majiteli, kterým ve většině případů nebylo ani 18let. Bylo vidět že mají koně jenom na kšeft a nezajímá je jak se o ně postarat. Hlavně že si můžou na nich zajezdit. Koně byli zanedbaný, špinavý, měly zacuchané hřívy no prostě žádná paráda jak jsme čekali. Kopance do nich tu nebyly vyjímkou!... (Doufám že jim ty koně taky někdy nakopou.) Možná v minulosti byl tento trh zajímavý jak pro obchodníky s koňmi tak pro turisty, bohužel tomu již tak není. Po naší zkušenosti nemůžeme jinak než toto místo dále nedoporučovat dalším případným návštěvníkům! Není o co stát!!

Food Festival celosvětové kuchyně v Marlay Parku

Druhá polovina dne byla o to příjemnější, že jsme se těšili na festival mezinárodní kuchyně v Marlay Parku. Celý vyhládlí a zklamaní z koňského trhu na náměstí Smithfield jsme dorazili na místo, kde nás hned naproti vchodu čekala 2 grilující se prasátka. Nádhera! Nestačili jsme polykat sliny! Na festivalu bylo mnoho stánků s Libanonskou, Arabskou, Africkou, Americkou, Japonskou, Irskou, Thajskou, Indickou i jinou kuchyní. K ochutnání bylo vše od předkrmů až po dezerty. Vše se zvlášť platilo a ceny se pohybovali kolem 7-8€ za hlavní jídlo a 3€ za předkrmy a dezerty. Vstupné bylo zdarma. Počasí bylo oproti předchozímu dni krásné a lidé si mohli v klidu vychutnat jídlo na připraveném posezení (balíky slámy). Příjemnou atmosféru doplňovala kapela neznámého původu, doprovodné programy pro děti, ukázky stříhání ovcí a menší trh všehochuť. Jestli bude v Dublinu podobný festival, určite si jej nenecháme ujít!

Trim Village

Městečko Trim je celé protkáno středověkou historií. Podél břehu řeky Boyne se nachází mnoho ruin a památek z tohoto období. Nejzajímavější jsou...

Trim Castle - největší anglo-normanský hrad v Irsku. Dnes částečně zřícený, ale zrenovovaný a zastřešený. Točila se tu část filmu Mela Gibsona- "Statečné srdce" a některé scény včetně popravy Williama Wallace. V tomto filmu Trim představoval anglický hrad v Yorku. (Víte, že při natáčení filmu byly kameny potaženy silikonem, aby se neponičily?) Základy ke stavbě položil Hugh de Lacy v roce 1173, ale jeho dílo pravděpodobně zničil poslední velekrál Irska Rory O´Connor. Dnešní podoba hradu pochází ze 13. století. V roce 1399 zde Richard II. uvěznil Jindřicha Lancastera (později Jindřich IV.). V roce 1649 stavbu těžce poškodila Cromwellova vojska. Dominantou travnatého areálu je dvacetistranná hradní věž, postavená na malém kopečku z navršené hlíny. Je vysoká 25m, má tři patra a kdysi byla chráněna příkopem. Přístupu k areálu bránila okolní 500m dlouhá zeď. Uvnitř býval kostel, královská mincovna a ve východní části opevnění se dochovala věž ve které býval padací most, připraven kdykoliv spadnout do příkopu a zabránit tak vniknutí nepřátelských vojsk na hrad. Ruské dělo na parkovišti je trofejí z Krymské války a nese znak carské dvouhlavé orlice.

Yellow Steeple- Neboli Žlutá věž je pojmenována podle kamene z kterého je postavena. Na slunci ma zlato-žluté zbarvení. Věž byla postavena ve 14.století. a byla používána jako zvonice pro místní Augustiniánské opatství sv. Marie, strážní věž a zároveň útočiště pro místní obyvatele. V minulosti byla část věže zničena Cromwellovým vojskem. Větší polovina věže se dochovala dodnes. Yellow Steeple je nejvyšší budovou v okolí Trimu a je vidět na míle daleko.

Ss Peter & Paul Cathedral - Katedrála byla založena pro církevní podporu hradu Trim biskupem Simonem de Rochfortem v roce 1206. Poté jeho katedrála vyhořela a zůstala jen část hlavní lodě chrámu a kněžistě (prostor před oltářem). Byla to největsí gotická katedrála své doby v Irsku. Ruiny patřily podle církevních zákonů Augustinianům a ti ustanovili, že se o zbytky katedrály budou starat, aby přežila.

Sheep's Gate - Tato brána je poslední zbyvající část městského opevnění postaveném Goeffreyem de Genevillem během rozkvětu hradu Trim v druhé polovině 13.století.

Talbot Castle/St. Mary's Abbey - Hrad Talbot byl postaven roku 1415. Na jeho základech byl později postaven St. Mary's Abbey.

St. Patrick's Cathedral - Ke kostelní věži z 15. století, která byla postavena z náhrobních kamenů místního hřbitova, byla v 19. století přistavěna chrámová loď.

Hospital of St. John the Baptist - Nemocnice byla postavena Simonem de Rochefortem v časném 13.století na žádost žebraícího mnicha chodícího o berlích.

Guinness strorehouse

Tentokrát pro Vás máme článek z tak trochu jiného soudku a to z PIVNÍHO...

Arthur Guinness se narodil v roce 1725 v Kildare. Vařit pivo se naučil od svého otce, který pracoval jako správce statku a součástí jeho práci bylo vaření piva pro dělníky. V roce 1759 podepsal nájemní smlouvu na 9000 let v St. James's Gate Brewery v Dublinu za roční nájemné 45 liber. Pivovar měl původně jen 4 akry a skoro žádné pivovarní vybavení. Arthurovi stačilo jen 10 let na to, aby začal vyvážet svoje pivo do Anglie navzdory silné anglické konkurenci.

Arthur nejdříve vařil světlé pivo a v 70. letech 18. století začal vařit "porter" - nový tip tmavého piva. Porter se stal tak úspěšný, že roku 1799 s výrobou světlého piva přestal. Než v roce 1803 zemřel stačil vybudovat úspěšný pivovarnický podnik se slibným vývozním obchodem.

Arthurova žena se jmenovala Olivia Whitmore a měl s ní 21 dětí. Pouze 10 z nich se dožilo dospělosti. Po jeho smrti převzal podnik syn Arthur Guinness II. Celkem 6 generací rodiny Guinnessů se přímo podílelo na řízení pivovaru.

Atrhur Guinness II rozvinul zahraniční obchod a v roce 1830 se St. James's Gate Brewery stal největším pivovarem v Irsku. V roce 1855 převzal podnik Arthurův syn Benjamin Lee Guinness. Obchodní značka černého piva GUINNESS® byla představena roku 1862. Benjaminovým nástupcem se stal jeho syn Edward Cecil. Za jeho vedení se pivovar stal největším pivovarem na světě. Na konci 19. století zaujímal pivovar rozlohu 60 akrů a ročně bylo prodáno 1.2 miliónů barelů.

Edwardův pravnuk Benjamin se stal posledním členem Guinnessovi rodiny, který se podílel na vedení pivovaru. První reklamní kampaň byla zahájena v roce 1929. Od roku 1959 se vyrábí GUINNESS® Draught. První plechovkové pivo bylo naplněno v roce 1988. Nejvíc generálních oprav pivovarnického vybavení proběhlo ve 40. - 80. letech 20. století. Díky tomu se stal Guinness nejvyspělejším pivovarem na světě. První zámořský pivovar Guinness byl otevřen v roce 1936 a byl tak úspěšný, že ho následovaly další čtyři v Nigérii, Malajsii, Kamerunu a Ghaně. Díky licencím mohou sládkové vařit pivo Guinness i v jiných pivovarech ve světě.

Koncem 20. století se pivo vařilo ve 40 zemích a prodávalo ve 150 zemích na světě. Dnes je po celém světě denně vytočeno 10 millionů piv.

Dveře pivovaru se poprvé turistům otevřely na přelomu tisíciletí a mohou tak navštívit GUINNESS STOREHOUSE® osobně. Budova má představovat gigantickou sklenici piva začínající dole recepcí a konče nahoře v celoproskleném Gravitu Baru, který je nejvyšší vyhlídkou v Dublinu! Každý návštěvník si tu může v klidu vychutnat sklenici piva, které v rámci vstupného za malý ústřižek dostane :o)

St Audoen's Church

Kostel se nachází v srdci středověkého města obehnaného hradbami a je jediným dochovaným středověkým farním kostelem v Dublinu. Je zasvěcen Sv. Ouenovi, biskupu Rouenskému ze 7. století a patronu Normandie. V Cechovní kapli Sv. Anny se nachází ojedinělá expozice o významu kostela Sv. Audoena v životě středověkého města. Návštěvníci si mohou povšimnout, že část kostela je i dnes využívána anglikánskou církví/Church of Ireland jako farní kostel. Je zde také možné spatřit památníky ze 17. století, které jsou věnované rodině Sparkeových a Duffových, a hrob Barona Porlestera a jeho manželky s podobiznami.

Dublin ZOO

Jeden z výletů patřil našim tak oblíbeným ZOOlogickým zahradám a ani Dublinská ZOO není výjimkou. Leží asi 30min pěší chůzí severozápadně od centra.

Pokud půjdete kolem řeky Liffey (jediná ve městě), budete míjet místní soud v nádherné klasicistní budově s kopulovitou střechou a nepřímo minete i palírnu lahodné Whiskey Jameson, kterou určitě také v nedaleké budoucnosti navštívíme.

Ale teď něco z historie Dublinské ZOO…

Dublinská ZOO je jednou z nejstarších ZOO na světě. Poprvé byla otevřena 1.září 1831 a byla známa jako „Dublinské zvířecí zahrady“. Zaujímala rozlohu 15 akrů a bylo zde možno spatřit 46 savců a 72 ptáků, které jim darovala Londýnská ZOO.

První vstupní hala do ZOO byla postavena roku 1833 a její původní vzhled je zachován do dneška.

Velmi důležitým milníkem Dublinské ZOO je rok 1838, kdy ZOO navštívilo 20 000 lidí u příležitosti oslavy korunovace královny Viktorie.

Dominantou ZOO je Haughtonův dům, který byl postaven roku 1898. Samuel Haughton byl profesor Trinidské univerzity a velmi uznávaný věděc v oblasti zoologie. Uvnitř Haughtonova domu se nachází čajovna, ukázka deseti „doupat“ divokých zvířat a studovna.

V roce 1844 byla do Dublinské ZOO dopravena první žirafa a v roce 1855 první pár lvů – Natal a Natalie, kteří měli o dva roky později svoje první lvíčata. Pavilon plazů byl postaven roku 1876.

I přes všechna úskalí a problémy (velikonoční povstání roku 1916, druhá světová válka), se kterými se ZOO potázala, si do dnešní doby uchovala svojí podobu. Nyní se rozkládá na ploše 40 hektarů a můžete zde nalézt 650 zvířat a ptáků z celého světa.

ZOO je rozdělena do několika sektorů: svět šelem, svět primátů, arktida, africké planiny, deštný prales, farma, jižní Amerika.

Killarney-peninsula

Zatím náš největší výlet jsme podnikli na poloostrov, rozprostírající se na západě Irska za městem Kerry u národního parku a stejnojmenného městečka Killarney. Záchytný bod pro všechny, kdo se chtějí dostat na okruh Ring of Kerry a je dlouhý necelých 180 km. Okruh kopíruje celý poloostrov po „silničkách“, kde se místy člověk pořádně opotí při vyhýbání se protijedoucím autům a o to víc, když sedíte jako řidič poprvé v životě na pravé straně za volantem. Spolucestující ti přitom celou cestu říkají, že „lížou“ na levé straně křoví a krajnici, která tam ale vůbec není! Musím však podotknout, že to bylo chvílemi oprávněné stěžování, i když jsem se tvářil, jako že tam byly ještě dva metry místa. Na druhou stranu řízení na tak krásné klikaté silnici musí zákonitě uspokojit každého, kdo alespoň trochu miluje řízení auta. Teď ale k výletu. Auto jsme si půjčili z půjčovny Enterprise v Dublinu za 125euro na tři dny. Koukal jsem, když nám dali fungl nového „Forda Focuse“ v černé barvě, který měl najeto jen 8000 km.Ještě voněl novotou.
Vyrazili jsme v sobotu brzy ráno. Já byl připraven na nejhorší při řešení dopravních situací v protisměru, Jíťa coby navigátor a naše dvě známé Němky ze školy. Jedna z nich jménem Alex ,naše spolubydlící z vedlejšího pokoje.
Z Dublinu do Kellarney je to asi 300 km. Cesta proběhla podle plánu a vstup do parku jsme našli hned napoprvé.
Na úvod jsme si proběhli kousek- asi 15 km národního parku v okolí Kellarney, kde se běžně vyskytují jeleni, srnky a jiná vysoká zvěř (uvidíte na fotkách). Viděli jsme také místní zříceninu hradu Ross Castle hojně navštěvovanou turisty, čekající na břehu na vyhlídkové jízdy lodí po ohromném jezeře Leane.
Na večír jsme se ubytovali v motelu Neptunes v centu Kellarney - nejlevnějším to ubytováním široko daleko za 18euro na osobu v osmilůžkovém pokoji.
Pokud člověk není moc „přecitlivělej“, tak noc bez problémů přežije. Teplá sprcha tam byla, žádnou plíseň jsem nechytil ani já ani nikdo z přítomných. Večer jsme si ještě fajn pokecali se spolubydlícími v pokoji – 1 Američanka ze San Francisca, dvě Izraelky, my dva (Pája a Jíťa) a naše dvě spolucestující Němky.Vskutku mezinárodní pokoj :)
Večer se můžete osvěžit v některé z mnoha tradičních hospod ale počítejte s tím, že za pivo dáte něco kolem 4-5euro.
Ještě jedna věc. V centru města je velmi dobře zajištěná informační kancelář s různými letáčky, mapkami, suvenýry a samozřejmě každému rádi pomohou jak s otázkami na cestu tak s hledáním ubytování. Ani u nás to nebylo jinak - vyrazili jsme totiž bez zajištěného ubytování jen tak na blind. Otevírací dobu tourist centra přikládám v příloze.
Ráno bylo krásné, slunečné a my vyrazili na okruh. Je třeba si dávat dobrý pozor na hnědé značky u silnice, které Vám řeknou kde je co zajímavé a co je dobré zhlédnout.
Náš první cíl byl ovšem mimo okruh. Nacházel se uprostřed poloostrova a jmenuje se Carrantouhill(1041m). Je to nejvyšší „kopec“ Irska. Značení k němu bylo bídné a tak jsme pořádně bloudili. Každému, kdo se sem vypraví, doporučuji podrobnou mapu. Počasí nám přálo a my mohli z úpatí kopce udělat zajímavé fotky. Výšlap nahoru jsme z časových důvodů oželeli, čekala nás ještě dlouhá cesta. Vnitrozemí je krásně kopcovité, střídající se ze zelenými pastvinami.
Kam se podíváte jsou ovce s barevnými fleky na zádech - to aby si je farmáři od sebe rozeznali. Pasou se všechny dohromady a není výjimkou narazit na tupě zírající růžové,modré i jiné ovce na silnici!!! Po navrácení se na okruh jsme navštívili malou rybářskou vesničku Portmagee a za ní fascinující útesy The Cliffs of Kerry, vysoké 400m. Vstup na ně byl za 2.50euro. To za to rozhodně stojí!
O kus dále budete míjet malou tradiční avšak po celém Irsku známou čokoládovnu (Skelligs Chocolate Copany). Dále jsme navštívili krásné písečné pláže, zastavovali jsme se každou chvíli na výhledech na moře, ostrůvky, ostrovy, útesy a jiné parády. Víceméně všude je na co se dívat.
Poslední zastávkou nám byl dámský výhled nazvaný asi podle náročnosti přístupu (Ladies View). Ten se nachází hned u parkoviště a uvidíte z něj na celou oblast jezera Leane směrem do Killarney - našemu začátku. Cesta nazpět proběhla hladce, jenom ty kolony aut byly nuda, ale to je všude stejné. Auto se vrátilo bez škrábance, včas a my si mohli konečně oddychnout :0)

Christ Church Catedral

Základy první části katedrály byly položeny již v roce 1030 severským králem Sitricem Silkenbeardem. Roku 1173 byla přistavěna druhá část katedrály Strongbowem a arcibiskupem Laurencem O‘Toolem. V roce 1487 zde byl korunován Lambert Simnel (následník anglického trůnu) na Edvarda VI.

Od roku 1871 do roku 1878 proběhla v katedrále rozsáhlá rekonstrukce pod vedením George Edmunda Streeta, který byl v té době jeden z nejlepších irských ranně gotických architektů.

V katedrále se nachází jedna z nejstarších a největších středověkých krypt v Irsku.

Dublin-poloostrov Howth (Howth Peninsula)

Podrobné informace o tomto krásném poloostrově najdete po rozkliknutí v nadpise, jako ostatně na začátu každého článku našeho blogu. Bohužel tyto iformace jsou pouze v angličtině, zato o to přesnější. Něco málo Vám přesto napíšu v rodném jazyce :)) Tento poloostrov se nachází v severovýchodní části zálivu na předměstí Dublinu.Pěkný rozhled pokud Vám vyjde počasí je z vrcholu Howtského kopce (Hill of Howth), vysokého 170m. Uvidíte záliv i širé moře.Howth Harbour malé rybářské městečko na severní straně poloostrova. Je přístavem jak pro rybářské lodě tak pro jachty a je místem z kterého každou hodinu vyráží loď na ostrůvek Ireland's Eye(oko Irska), což je ostrůvek vzdálený asi 1,5km od pobřeží a láká turisty i znalce zde tak hojného ptactva.

IRSKO aneb zelený ostrov

Ahoj
kamarádi,přátelé i jiní návštěvníci těchto stránek. Konečně se nám daří připojit na wi-fi síť a tak se s Vámi můžeme podělit o fotky z objevování tohoto krásného zeleného ostrova... Zelený neboli smaragdový ostrov se mu neříká jen tak pro nic za nic jak jsme se sami přesvědčili. "Tráva je v Irsku prostě zelenější" jak praví rčení... Obyvatelé tohoto ostrova jsou vstřícní, rádi pomohou pokud je to v jejich silách a dokonce se s Vámi nenuceně pozdraví což mě zaráželo např. městské hromadné dopravě v Dublinu. Na druhou stranu každý kdo do této metropole přijede bude asi koukat kolik je tu doslova-cituji socek,houmelesáků a jiných všudepřítomných divných tipů... asi je to dáno zaprvé tím jak je tu všechno drahé, jídlem počínaje a za druhé rychlým přílivem nových lidí z chudých zemí.

A pak že je Praha plná bezdomovců:)

Velká a malá Hejšovina(Szczeliniec Wielky,Polsko)

Tento nejvíce navštěvovaný vrchol stolových hor v Polsku,
se dá shrnout do dvou bodů.

A to 1. pořádný výšlap po zhruba 650-ti Polských schodech
(kdy jeden je někdy i třikrát větší než náš 1 schod)

a 2. nádherná podívaná z vrcholu ohromného kamenného stolu.

Adršpašské skalní město

Ádr rocks.

Adršpašsko-teplické skály

Tolik fascinujících zákoutí jako v Adršpašsko-teplických skalách uvidíte jen málokde. Adršpašsko-teplické skály jsou největším a nejdivočejším skalním městem Střední Evropy. Nejsou atrakcí na jeden den, tady můžete žasnout celý život ...

Teplické skalní město

Velké chrámové náměstí na obrázku.

Jedinečné skalní město v severovýchodních Čechách leží 2 km od města Teplice nad Metují,
26 km od Náchoda a 24 km od Trutnova. Prohlídkový okruh je 6 km dlouhý a můžete jej projít
za 2 až 3 hodiny. Cestou spatříte podivuhodné skalní útvary jako jsou Skalní koruna, Chrámové
a Martinské stěny, Lední medvěd, Krakonošovo párátko a mnohé jiné, horolezce na vysokých skalních stěnách (až 60 m), "věčný sníh" v hlubokém kaňonu Sibiře, zelené koberce mechů
a kapradin a mnoho jiných krás přírody. To vše je obklopeno hlubokými lesy a protkáno
stříbrnými žilkami potoků.

Braunův Betlém

Betlém od jedinečného sochaře Matyáše Bernarda Brauna(1684-1738),
je skutečnou lahůdkou i pro oko laika.
Obvzláště pak pohled na něj přímo z vytesaného sedátka v kameni kde sedával.
V okolí se nacházejí další sochy a skála s vytesaným rámem pro malování
od Petra Brandla "Útěk do Egypta".(Nedochoval se).

Hospital Kuks a Braunův Betlém

Jedinečný barokní komlex založený F.A. Šporkem (1662-1738). Jeho stavba byla zahájena roku 1692 (G.B.Alliprandi). Nejprve byla vybudována na levém břehu Labe lázeňská část při léčivých pramenech se zámkem a schodištěm. Na pravém břehu byl postaven hospital s kostelem Nejsvětější Trojice a rodinnou kryptou. Prostor před průčelím kostela a hospitalu zdobí sochy z dílny M.B.Brauna (1684-1738), zobrazující alegorie Náboženství a řadu Ctností a Neřestí.

Sochařská výzdoba vznikala v letech 1712-1731.
V roce 1743 byl do kláštera uveden řád Milosrdných bratří, kteří se starali o staré a nemocné chovance hospitalu podle stanov Šporkovy kukské nadace.
O bývalé velkorysosti a monumentalitě celého areálu podávají svědectví dokumentární rytiny, ale také zachovaný hospital s barokní lékárnou, kostelem, kaplí, klášterní zahradou a s lapidáriem originálů plastik.