Z Aucklandu jsme se vydali po západní straně NZ. Pár dní jsme putovali celým západním pobřeží, až do hlavní města NZ, Wellington. Z Wellingtonu nás Cookovým průlivem převezl trajekt Bluebird na jižní ostrov do města Picton.
Na jižním ostrově jsme obrátily směr jízdy a jeli dolů po východní straně jižního ostrova, až do jeho největšího města, Christchurch. Snažíme se jet po NZ jednu velikou "osmičku" abychom toho viděli co nejvíc. Teď máme za sebou přes 2300km, což odpovídá asi jedný třetině naší pomyslný "osmičky" na obou ostrovech.
Nicméně Christchurch se nám stal osudným. Právě tady se nám znova doslova vysr..o auto, a my za něj byli nuceni utratit další nemalé čásky za opravy v místních předražených autoservisech. Tím se nám rozpočet zkrátil na tolik, že jsme byli nuceni v Christchurchi zůstat, usídlit se a najít si novou práci a bydlení. To se nám povedlo a nám teď nezbývá než šetřit na jarní a letní cestu a dokončit tak naší velkou NZélandskou"osmičku".
Jak se tady říká... "Všechno se stane z nějakého důvodu." Tak doufám, že tohle byl pádnej důvod, protože nám to nadělalo pár nových vrásek na čele.
PS: Pomalu se začíná blýskat na lepší časy. Náš škopek už jezdí!!! Tak se nám ho snad podaří prodat nějakému jinému šťastlivci a ne na vrakoviště na náhradní díly za pár babek:o))
Pár informací a čísel k cestě:
Kurz : 13,9CZK = 1NZ$
1 litr dieselu = 1,179$
Licence na 2000km(jen pro dieselová vozidla) = 107$
1 noc v Backpackeru(síť útulných a čistých hostelů) = cca 25-30$
Doba, za kterou jsme to ujeli = 16dní
Počet fotek které jsme po cestě udělali = 2141(po vytřídění...)
----------------------------------------------------------------------------------
Celkem - vstupy, jídlo, diesel, ubytování+ poplatky související s cestou(pro 2 osoby) = 3115$
----------------------------------------------------------------------------------
Hakarimata Scenic reserve: 1) Kauri Loop Track - (2hodiny na vrchol a zpět) náš první pěší trek byl situován 10km od města Hamilton, nedaleko významné maorské vesnice Ngaruwahia (viz dále) v přírodní reservaci Hakarimata Scenic Reserve. Příkré stoupání po nekonečných schodech připomínající soutěž "Stopa Xapatanu", Vás přivede na rozcestí samotného okružního treku. Zde si můžete nastudovat popsané jednotlivé druhy stromů, keřů a palem zde se vyskytujících a pak už vyrazit na cestu domácí buší. Cesta vás povede okolo největšího stromu Kauri a Rimu v oblasti Waikato, porostem nových stromů Kauri, až na samotný vrchol reservace, ze které se otevírá nádherný výhled směrem na sever, západ a řeku Waikato. Cestou dolů půjdete skrz rozlehlé atraktivní porosty palem Nikau. To vše ve 2 hodinách.
2) Waterworks Track - (1hodina tam i zpět) o několik kilometrů dále ve stejné rezervaci najdete na rozdíl od severní sušší strany, mokrou stranu reservace plnou potoků, malých vodopádů a rozdílné vlhkomilné fauny. Nenáročnou procházkou nás doprovázel srandovní kamarádskej ptáček Fantail až ke staré přehradě Mangarata Dam uprostřed temné buše. Tato 750 000 litrová přehrada byla postavena roku 1922 a svého času sloužila jako zdroj vody pro sousední vesnici Ngaruawahia. Za přehradou začíná strmá turistická trasa za mokrého počasí velice kluzká...
Persimmons - je ovoce, vzhledem připomínajíc oranžové velké rajče s velikou šťopkou. Je to sladké a šťavnaté. Vřele doporučuji ochutnat, když na to někde narazíte. Tady se to pěstuje na zasíťovaných zahradách, chráněno před nálety ptactva.
Puke-i-aahua Pa - jedna z mnoha maorských opevněných vesnic zvaných "Pa". Z této zbyly jen základy opevnění a mnoho cenných artefaktů nalezených v okolí.
Ngaruawahia - vesnice ležící na soutoku řek Waikato a Waipa je nejstarším a zároveň nejvýznamnějším centrem maorské kultury ve Waikatu. Na severovýchodním břehu řeky u River Road najdete jednu z nejvýznačnějších maorských lokalit - osadu Turangawaewae Marae, domov kmene Waikato Tainui. Turongo House je oficiálním sídlem maorské královny Te Atairangikaahu. Vzhledem ke své posvátnosti je osada turistům zpřístupněna jen jednou ročně během slavnostní regaty Ngaruawahia Regatta na řece Waikato. Součástí regaty jsou závody kánoí Waka, soutěže v kmenových tancích a jiné převážně maorské činnosti.
Raglan a Ngarunui Beach - malé město ležící na západním pobřeží severního ostrova je na NZ a ve světě známo jako surfařský ráj zejména pro její pláže s vlnami přicházejícími z levé strany "left handers". Velikost vln se měří podle Hawaiské stupnice. Raglanské vlny jsou veliké od 2 do 10+ stop (což je asi 60- 300cm+) a každoročně hostí ty nejlepší světové borce v jízdě na surfu. Každé léto je Raglan zaplaven turisty vyhledávajícími všemožné vodní sporty a rybolov ať už v klidném zálivu u Raglanu nebo na otevřeném Tasmánském moři.
Pirongia Forest park, Kaniwhaniwha reserve(Nikau walk) - (2h30min tam i zpět) z Raglanu jsme se navzdory ošklivému počasí vydali do této reservace s jeskyněmi. Ačkoliv pršelo a všechno bylo rozmočené vyšli jsme na tůru podél rozvodněného potoka. Cestu nám však předčasně ukončil právě tento rozvodněný, vylitý potok a z druhé strany vysokým plotem oplocený soukromý pozemek. Holt není vždycky posvícení...
Tirohanga track-Ruapane lookout - (1hodina 1 cesta) po předchozím neúspěchu se nám vybralo počasí, přestalo pršet a chvílemi i překvapivě vykouklo sluníčko. Přejeli jsme tedy na západní stranu Pirongia lesního parku odkud vede z konce Corcoran Road hodinový výšlap na vrchol Ruapane 723m.n.m. První polovina cesty bylo strmé stoupání po dřevěných schodech, které se po chvilce výšlapu proměnily v bahnitý vodopád. Čím jsme stoupali výše, tím se podmínky zhoršovali, proud vody zesiloval a bahno se stávalo hlubším. Proto se náš "výplaz" prodloužil ke dvěma hodinám. Na Ruapane výhledu to pěkně fičelo a bylo zataženo, ale aspoň na chvíli se oblačnost protrhla a my jsme si mohli vychutnat výhled na Waikato Basin a Kaimai Range. Po vydechnutí si a občerstvení nás čekala neméně namáhavá cesta k parkovišti.
Whaanga Road - je pobřežní, asi 25km dlouhá silnice vedoucí na jih z Raglanu kolem Pirongia Forest Parku. Na mapě je značená jako malá silnice. To znamená že nás čekal šotolinový, štěrkový a místy bahnitý povrch plný výmolů, kterým se místy nedalo ani vyhnout. Rychlost 20-30km za hodinu byla na této klikaté cestě až až také proto, kdyby naproti nám někde vyjelo auto. Naštěstí jsme potkali jen dvě. O to byl větší zážitek na koukání po okolí. Na jedné straně byly útesy se západem slunce a na druhé národní park Te Toto George Scenic Reserve částečně zahalený do mraků.
Bridal Veil Falls - (20 min tam i zpět) 20 km jihovýchodně od Raglanu na silnici do Kawhie se nachází 55 m vysoký vodopád "Svatební závoj". Na vrchol vodopádu vede nenáročná cesta hustou buší, která je domovem divokých koček, krys a possumů. Vodopád se řítí ze skalní pukliny do pět metrů hlubokého jezírka. Možná ještě působivější místo na podívanou je v dolní části vodopádu, kam vede pěšina z 261 schodů. Zajímavostí je tvar skály, která je čedičového původu stejně jako Panská skála v Čechách nebo Giant's Causeway v Severním Irsku.
Kawhia - je nevelká osada ležící na severní straně ohromné 57km dlouhé, přístavní zátoky Kawhia, 55km jižně od Raglanu. Toto místo má pro Maory od jak živa hluboký význam jak z hlediska úrodnosti okolních svahů, tak z hlediska dávné historie. Přibližně v letech 1350 n.l. na toto místo přijeli první Maorští osadníci, po vyčerpávající cestě oceánem z rodné Oceánie, na kánoi zvané Tainui Waka. Místo polohy kánoe, kde ji vytáhli na břeh je označeno dvěma kameny, vzdálenými od sebe 23 metrů (vzdálenost od přídi k zádi), těsně vedle posvátného Maorského stavení Maketu Marae.
Další zajímavostí jsou horké prameny Kawhia Springs přímo na pláži u Kawhie. Už 20cm pod jemným, černým, sopečným pískem proudí horké termální prameny zavánějící sirovodíkem. Každý si tu může vykopat svůj vlastní termální pramen!!!
Otorohanga Kiwi House - je ZOO zaměřující se na chov ptactva a plazů Nového Zélandu. Každý den v 13:30 tady krmí ohrožené druhy ptáků Kivi, na které jsme z Kawhie pospíchali. Zatím nebylo na NZ místa, kde bychom je viděli lépe!!! Vřele doporučuji, když sem zavítáte. Zároveň je tady spousta venkovních voliér včetně jedné obrovské průchozí. V té vás možná přivítá kamarádská kačka stejně jako mě(viz fotky) a dalších více jak 300 ptáků z 30 ptačích druhů. Mě se líbil Oystercatcher (chytač ústřic), kterého jsme málem naučili mluvit. Každopádně si s námi pěkně pokecal :-)))
Žádné komentáře:
Okomentovat